Renata Šarjaková, 25. září 2006
Trichinelóza

Poslední výskyt trichinelózy u lidí byl v Čechách zaznamenán roku 1954.

 

Podle  platné legislativy musí být  každé ulovené divoké prase  před uvolněním ke spotřebě  veterinárně vyšetřeno. Vyšetření se provádějí ve státních veterinárních ústavech, popřípadě v laboratořích schválených krajskou veterinární správou. Důvodem je možná přítomnost hlísta  (svalovce) Trichinella spiralis, který může způsobit onemocnění zvané trichinelóza. Onemocnění postihuje zpravidla divoká prasata, medvědy a koně, osly, případně i nutrie, psy a  v minulosti i prasata domácí. Hlíst se usídlí nejčastěji ve žvýkacích svalech, jazyku, bránici i ostatních svalových částech zvířete, kde se zapouzdří a v případě, že napadené maso pozře nějaký masožravec (případě člověk) se  v jeho těle dále vyvíjí. Býložravec se může nakazit kontaminovanou pící. Pro člověka je nebezpečné pouze maso dostatečně tepelně neopracované nebo nedostatečně zmrazené. Proto se doporučuje  maso z divokých prasat dlouho a dobře propékat, popřípadě provařit. Staré myslivecké kuchařky uvádějí dobu vaření alespoň tři hodiny. Larvy svalovce hynou při teplotě těsně nad 50 °C asi po čtvrthodině, okamžitě při teplotě 62 °C; této teploty je potřeba dosáhnout v celém kusu masa, tzv. v jádře. Ke kuchyňské úpravě nelze doporučit mikrovlnnou troubu, protože nemá na  larvy standardní účinek.

Svalovec vážně ohrožuje jak mezihostitele – prase, tak i člověka. Při větší invazi způsobuje horečky, třes a křeč dýchacích svalů. V pozdější fázi onemocnění se nedá léčit a může končit i smrtí.

Trichinelóza u lidí nebyla v ČR zjištěna více než padesát let. U divokých prasat se lze čas od času s výskytem trichinel setkat, naposledy před třemi lety v okrese Děčín a v roce 2006 na začátku září u divočáka uloveného ve Východočeském kraji v okrese Rychnov nad Kněžnou.

 

Zdroj: SVS


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 080
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář