- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Výzkumníci chtějí vylepšit dřevo, aby předčilo plasty
Už dvě stě let lesníci po vzoru Němců sázejí v Česku hlavně smrky. Obliba těchto jehličnanů měla tehdy prostý důvod: rostou rychle a jsou průmyslově lehce zpracovatelné. Smrky se tak staly klíčovou hospodářskou dřevinou i přesto, že jim české prostředí nenabízí přirozené podmínky. Zejména jižní Morava, coby nejteplejší kraj v zemi, nezajišťuje smrkům dostatek vlhkosti.
„Chceme se věnovat hlavně lepšímu zužitkování bukového dřeva. Budeme se snažit ukázat, že je vhodné pro výrobu nábytku a stavby, a ne pro pálení,“ popsal Petr Horáček z Lesnické a dřevařské fakulty brněnské Mendelovy univerzity. Vysoká škola přitom vlastní 11 tisíc hektarů lesa v jihomoravských Křtinách. A jejich využití bylo podle Horáčka zatím rozpačité. To by se nyní mělo změnit. „Velkou část dříví prodáváme v nezpracované surové podobě. Chceme vybudovat školní lesní podnik, který lépe zhodnotí dřevo ve výrobcích,“ dodal vědec.
Situace v celém Česku je podle něj podobná jako na vysokoškolském lesním pozemku. Češi navíc nemají o dřevěné výrobky takový zájem. Naopak dávají přednost takzvaným neobnovitelným materiálům, které mají špatný vliv na životní prostředí.
„V řadě případů je dřevo ekologičtější než jiné materiály. Například u staveb je lepší použít více dřeva než betonu. Aby vznikl beton, musíme těžit vápenec, což zásadně zasahuje do krajiny. A okna vyrobená ze dřeva jsou mnohdy nejen ekologičtější, ale i kvalitnější než plastová. Bohužel jsou zatím dražší,“ konstatoval programový ředitel ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Pokusy budou dělat převážně na bukovém dřevu, které by v budoucnu vědci nejen na jižní Moravě, ale i v celém Česku rádi viděli růst více. A ač se dnes oblíbené smrky dožívají běžně věku 400 až 500 roků, za pár desítek let podle studie vědců z Karlovy univerzity hrozí Česku sucho a teplo jako u Středozemního moře, což vše může změnit.
„V Jihomoravském kraji už dnes není dostatečná zima a vlhko pro smrky. Proto jsou ve špatném zdravotním stavu a náchylné na škůdce. V budoucnu tak mohou lesy hromadně schnout, což způsobí problém v produkci dřeva, se zadržováním vody v krajině, ale i povodněmi,“ upozornil Koželouh.
Už dnes se asi padesát procent těžby smrkového dřeva odehrává nuceně kvůli klimatickým změnám či například napadeníkůrovcem. „Náklady na udržení listnatých stromů budou pravděpodobně v případě vyššího tepla méně nákladné než například u smrků,“ podotkl Horáček. Nové výzkumné centrum se špičkovým zařízením funguje zčásti už přes léto. Plně však vědci práci společně se studenty Mendelovy univerzity rozjedou v nových prostorách začátkem září.
Zdroj: Mladá fronta DNES