Geneticky modifikované superstromy by měly poskytnout ideální dřevo pro výrobu papíru, být schopné odbourávat škodliviny v půdě a být odolné vůči omezené nabídce místa na plantážích. Nejdále ve výzkumu, podle informací Thomase Teichmanna z Univerzity v Göttingenu, postoupili vědci u topolu. Genom topolu byl již úplně dešifrován, roste velmi rychle a je možné pozměnit jeho genetickou výbavu.
Za účelem co nejefektivnější výroby papíru bylo například účelné navzájem spojit do jednoho stromu vlastnosti jehličnanů a stromů listnatých: jehličnany mají delší vlákna, dřevo listnatých stromů má zase nižší obsah ligninu – látky, která je odpovědná za rychlejší žloutnutí papíru.
Vědci zabývající se genovými manipulacemi se chtějí kromě zvýšení rezistence proti onemocnění zaměřit také na zvýšení odolnosti stromů vůči působení herbicidů nebo stresu – zvlášť v podmínkách hustě osázených plantáží.
V Německu bylo dosud pěstování modifikovaných topolů povoleno. Jeden výzkumný projekt zabývající se výzkumem bezpečnosti genových manipulací, byl dokončen na konci 90. let. Ve druhém pokusu, který je krátce před dokončením, je ověřována schopnost geneticky modifikovaných stromů odbourávat měď ze znečištěných půd v Sasku-Anhaltsku. Dosud nebylo objasněno, jaké následky má rozšíření pylu geneticky modifikovaných stromů na velké vzdálenosti. Rovněž ještě nebyly vyvinuty technicky dokonale zvládnuté metody transponování cizích genů do dědičné výbavy stromů.

DLZ, 2006, č. 2, s. 16                            zdroj info ÚZPI