Spatřit můžeme srnčata, kolouchy, mladé zajíčky, bažantí či koroptví kuřata a mláďata většiny našich pěvců. Právě mláďata jsou nejvíce vystavena predačnímu tlaku a působení negativních antropických faktorů.

Myslivecký hospodář, myslivecká stráž a stráž ochrany přírody by se v tomto období více než kdy jindy měli věnovat ochraně našeho národního bohatství. Důležitý je především klid v honitbě v tomto kritickém období. Vždyť podle § 9 odst. 3 zákona 449/2001 Sb. o myslivosti může orgán státní správy myslivosti v době hnízdění a kladení mláďat na žádost uživatele honitby nařídit zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí.

V červnu mohou vznikat velké škody na zvěři při kosení pícnin a travních porostů, které představují v daném období pro zvěř ideální krytové a klidové stávaniště. I když jsou vlastníci popřípadě nájemci honebních pozemků podle § 10 ods. 3 písmene a) povinni s předstihem oznámit kosení pícnin, je velmi vhodné kontaktovat nájemce těchto pozemků a ve spolupráci s nimi učinit maximum opatření vedoucích k minimalizaci ztrát na zvěři. Vhodné je používat několik typů plašičů – od zvukových, přes zrakové či pachové až po aktivní procházení ploch se psy a vyhánění zvěře. Pokud ke škodě dojde, je bezesporu dobré se domluvit a dojít ke konsenzu. Uvědomme si, že v příštích měsících budou dozrávat polní kultury, na kterých naopak zvěř (především černá) napáchá citelné škody a loajalita námi prokázaná dříve se nám mnohonásobně vrátí. Pokud již hovoříme o škodách způsobených zvěří, tak pro připomenutí: majitelé lesa vyčíslují škody do 20. června. Celý proces je legislativně řízen vyhláškou MZe č. 55/1999 Sb. Je vhodné, aby majitel lesa při kvalifikaci a kvantifikaci škod přizval zástupce uživatele honitby. Škody na zemědělských porostech jsou kvantifikovány a uplatňovány do 20 dnů od doby, kdy škoda prokazatelně vznikla.

Červen můžeme využít k přípravě kvalitního objemového krmiva pro zvěř. Vhodné je luční seno s bohatou skladbou bylin nebo letnina. Nejenom přípravě, ale také uskladnění věnujeme maximální pozornost.

Co se vlastního lovu týče, pokračujeme v lovu průběrných srnců I. věkové třídy. Je vhodné odlovit také srnce II. a III. věkové třídy, kteří jsou do chovu nežádoucí a nechceme, aby se nám dostali do říje. Dále se věnujeme lovu celoročně nehájených druhů zvěře, především lišky obecné a toulavých psů a koček (v souladu se zákonem o myslivosti).

Myslivecký hospodář vede běžné záznamy mysliveckého hospodaření a podává hlášení orgánu státní správy myslivosti a držiteli honitby. Místní organizace mohou využít měsíc myslivosti k vhodné propagaci – organizovat besídky pro školáky, připravit letáky či nástěnky s tematikou myslivosti a ochrany přírody.