Rovněž můžeme lovit průběrné srnce vyšších věkových tříd. Zásadně se však vyvarujeme lovu
silných teritoriálních srnců, který ponecháme až na období říje, respektive po ní. Je známou skutečností, že po ulovení takového srnce dojde k novému „přerozdělování“ teritorií mezi srnci v lokalitě. Přestane totiž fungovat pachové značení území, což velice rychle rozpoznají ostatní srnci v lokalitě a bojují o obsazení volného teritoria. Tím je zajištěno, že vhodné prostředí (kde se samozřejmě koncentrují srny) nezůstane v proběhu reprodukce prázdné. Pokud však dojde vícekrát v sezóně k výměně vlastníka teritoria, naruší se sociální vztahy mezi srnci v lokalitě a říje tak může být narušena. Pochopitelně se zvyšuje riziko vzniku škod na lesních porostech.
V květnu vznikají často škody na zvěři při kosení pícnin. Z vlastní iniciativy vejděme do kontaktu se zemědělskými podniky a sami nabídněme pomoc při sečení. Použitím plašičů a procházením krytiny se psy se pokusme škody minimalizovat.
Z hlediska péče o zvěř je důležité postarat se v květnu především o klid v honitbě. Spárkatá zvěř začíná klást mláďata, hnízdí bažanti, zajíci mají druhé vrhy. Při pochůzkách honitbou se věnujeme lovu predátorů (lišky obecné), po obeznání obsazené nory využijeme pomoci norníků. Volný čas v první polovině května, před zahájením lovu srnců, můžeme věnovat opravám a budování mysliveckých zařízení. Tato by neměla být jen účelová, ale také estetická. Vždyť jsou nedílnou součástí naší honitby a krajiny a prezentují úroveň myslivosti před návštěvníky přírody.
Myslivecký hospodář by měl na základě schváleného plánu lovu vypsat povolenky k lovu, provést rozdělení lovu trofejové zvěře a stanovit jasná pravidla jejího lovu. Před začátkem lovecké sezóny si myslivecký hospodář vyzvedne na místně příslušném orgánu státní správy myslivosti plomby a lístky o původu zvěře., vede veškeré evidence a dle dohody podává hlášení o plnění plánu lovu orgánu státní správy a držiteli honitby.




RNDr. Jiří Zbořil