Zpráva nabízí aktuální data a analýzy regionálních trendů a pokroku dosaženého na cestě k naplnění cílů udržitelného rozvoje "žádný hlad" (zero huger) a obsahuje studii o návrhu politických rámců pro dostupnější zdravou výživu a udržitelnější zemědělsko-potravinářské systémy. S využitím údajů a doporučení obsažených ve zprávě by státy měly být schopny pomoci drobným zemědělcům, venkovským komunitám a všem aktérům v rámci potravinového hodnotového řetězce. Stejně jako v případě předchozích vydání zprávy je cílem přispět k informovanému dialogu a společnému postupu všech klíčových hráčů.

Potravinové zabezpečení a výživa v regionu

Navzdory dopadům COVID-19 a války na Ukrajině poskytují údaje a trendy posledních let většinou povzbudivý obraz o situaci v oblasti potravinového zabezpečení a výživy v Evropě a Střední Asii. Situace v regionu je mnohem lepší než jinde ve světě, ale je nutné věnovat pozornost některým trendům. Zpráva odhaduje, že se výskyt podvýživy ve světě v roce 2020 zvýšil na 9,9 % a od té doby dále roste, zatímco průměr více než 50 zemí Evropy a Střední Asie se v posledních letech udržuje pod 2,5 %. Přestože v některých částech regionu (Kavkaz, Střední Asie a západní Balkán) podíl obyvatelstva definovaného jako podvyživené roste, očekává se, že regionální průměr zůstane pod 2,5 %. Naopak nadváha a obezita v regionu zůstávají alarmujícím problémem jak u dětí, tak u dospělých a překračují celosvětový průměr.

Náklady na zdravou výživu se zvýšily téměř ve všech zemích regionu v důsledku současných vyšších spotřebitelských cen potravin. Přesto si až na výjimky v některých zemích mohla většina obyvatel regionu (zhruba 96 %) dovolit zdravou stravu, zatímco světový průměr v roce 2020 činil pouze 58 %.

Zajištění zdravé výživy a udržitelných zemědělských a potravinářských systémů

Země regionu mají velmi rozdílnou úroveň rozvoje a také rozdílnou úroveň státní podpory potravinářského a zemědělského sektoru. Většina zemí je navíc silně zasažena nedávnými regionálními a globálními problémy a má omezenou kapacitu řešit krizi investicemi. Jak zpráva zdůrazňuje, je třeba změnit zaměření potravinářských a zemědělských politik tak, aby byly lépe uzpůsobeny k řešení "trojí výzvy" současných systémů: zlepšení cenové dostupnosti zdravé stravy, zajištění lepších podmínek pro zemědělce a zlepšení environmentální udržitelnosti. Toho lze dosáhnout, pokud rozpočtové podpory přesáhnou rámec pomoci jednotlivým zemědělcům a zaměří se na zlepšení obecných služeb včetně zemědělského výzkumu a vývoje, vzdělávání, opatření pro boj se škůdci a chorobami, systému kontroly bezpečnosti potravin, zemědělství šetrného ke klimatu a technologií a postupů účinných z hlediska snížení emisí skleníkových plynů. Zpráva uvádí, že pro úspěch všech snah je především důležité, aby byly zohledněny místní podmínky a respektována zásada participace.

(FAO online 03/2023; Celá zpráva (v AJ) dostupná zde, 03/2023)

Ing. Martina Nádvorníková, Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe