Existence melioračních staveb v krajině je realitou, projevující se jak na hydrologické resp. vodohospodářské bilanci území, tak při omezení současných stavebních aktivit, pokud se tyto pohybují na meliorovaných pozemcích nebo v jejich blízkosti. Historicky bylo v ČR odvodněno více jak 1.2 mil. ha (cca 27% ZPF) a bylo vybudováno kolem 165 tis. ha závlah. Oba typy staveb byly různými postupy privatizovány a jejich stavební objekty zůstávají v převážné míře trvalou součástí krajiny – u odvodnění pak nadále funkční, projevující se drenážním odtokem a změněnými vodními režimy půd resp. pozemků. Obě stavby se uplatňují nejvýrazněji během extrémních meteorologických a hydrologických situací (sucho, povodně) a v letech průměrné vodnosti bývají často opomíjeny.