Akci zahájil ředitel ÚKZÚZ Ing. Daniel Jurečka a úvodního slova se ujal náměstek ministra zemědělství Ing. Petr Jílek.

Téma z praxe přednesl první z přednášejících, Ing. Petr Šreiber (ZEA Sedmihorky), který se zaměřil na to, jak v budoucnu pěstovat řepku tak, aby bylo pěstování udržitelné a rentabilní. Jeho přednáška představila uplatnění všech hlavních zásad integrované ochrany řepky s důrazem kladeným na střídání plodin v osevních postupech a dostupných nechemických metod založených především na volbě odolných odrůd, které v důsledku umožňují snížit chemické vstupy během sezóny. V přednášce též zmínil problematiku reziduí herbicidů, které lze však správnou volbou pěstební technologie omezit na minimum.

Monitoringu zemědělských půd a pesticidů se zaměřením na látky aplikované k řepce se věnovala Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. (ÚKZÚZ), která v závěru uvedla, že pokud jsou přípravky na ochranu rostlin aplikovány v souladu s informacemi uvedenými na etiketě, nedochází k nadlimitním výskytům. Uvedla také, že výše nálezů v půdě velkou mírou ovlivňuje sama lokalita – konkrétní půdní typ a klimatické podmínky.

Problematice kontrol používání přípravků na ochranu rostlin se zaměřením na ochranu včel se věnovala Ing. Andrea Blažková (ÚKZÚZ). Mimo souhrnného hodnocení výsledků kontrol používání přípravků na ochranu rostlin s ohledem na dodržování požadavků na ochranu včel, které jsou namátkově již druhým rokem realizovány též při samotné aplikaci na polích, a to bez odběru i s odběrem vzorků rostlin a postřikové kapaliny, vysvětlila nejasnosti související s dodržováním oznamovací povinnosti profesionálních uživatelů přípravků na ochranu rostlin vůči chovatelům včel před aplikací přípravků označených na etiketě jako nebezpečné a zvlášť nebezpečné pro včely. S ohledem na opakované dotazy veřejnosti odkázala na tiskovou zprávu ÚKZÚZ k danému tématu zveřejněnou na webu ÚKZÚZ. Závěrem uvedla přehled spotřeby tří nejčastěji používaných účinných látek v řepce ozimé za období 2015 - 2017, mezi něž patří ve všech třech letech shodně 1. glyfosát, 2. metazachlor, 3. chlorpyrifos.

Zástupce VÚMOP Mgr. Antonín Zajíček, Ph.D. se zaměřil na problematiku vyplavování pesticidních látek drenážními systémy. Vyzdvihl důvody, proč je důležité sledovat množství a kvalitu vod drenáží a uvedl, že drenážní systémy představují významný zdroj vyplavování metabolitů i mateřských látek. Uvedl i konkrétní příklad, kdy se při jedné srážkové události dokázalo z jednoho pole s kukuřicí vyplavit až 33 g účinné látky herbicidu. Zároveň v závěru prezentace uvedl příklady možností, jak snížit množství vyplavovaných pesticidů pomocí přírodních filtrů či výstavbou mokřadů s rostlinami napomáhajícími přirozenému čištění.

Mgr. Lucie Jašová (ÚKZÚZ) přiblížila principy hodnocení přípravků z pohledu ochrany včel a vliv na podmínky jejich aplikace. Kromě legislativního rámce testování na včelách byly představeny postupy jednotlivých testů a hodnocení rizik na základě získaných výsledků. V závěru byla také vysvětlena možná omezení pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin ve vztahu ke snížení rizika pro včely.

Ing. Pavel Mikšíček (Agrola s.r.o.) prezentoval účastníkům semináře kritické momenty v technologii pěstování řepky ozimé a možnosti jejich řešení. Dle jeho názoru nastavení legislativy v některých případech neumožňuje její dodržování a mělo by se apelovat na vytváření nově příchozích předpisů a pravidel tak, aby bylo možné je plnit.

Celý seminář zakončila Ing. Štěpánka Radová, Ph.D. (ÚKZÚZ), která představila výsledky dlouhodobého monitoringu škodlivých organismů řepky. Představila důvody pro i proti pěstování řepky olejky a blíže rozebrala problematiku výskytu minoritních a majoritních škůdců řepky. V přednášce také upozornila na vliv klimatu na výskyt a škodlivost hmyzích škůdců s důrazem na stonkové krytonosce.

Seminář reagoval na aktuálně řešená témata nejen při pěstování kukuřice, ale i na vnímání používání přípravků na ochranu rostlin veřejností v důsledku medializace. Plochy této plodiny se každoročně zvyšují díky její dobré obchodovatelnosti a relativně snadné technologii pěstování. Pouze třetina produkce je využívána pro potravinářskou výrobu, zbytek se uplatňuje při průmyslovém zpracování, při čemž polovina z toho je využita pro výrobu methylesteru (bionafta). Prezentace zástupců zemědělské praxe ukázaly konkrétní přínosy při využití zásad integrované ochrany řepky olejky a setkaly se s velmi kladnou odezvou z řad návštěvníků.

Bc. Lucie Pytlíková, pracovník vztahů k veřejnosti, lucie.pytlikova@ukzuz.cz

Přílohy

Ing. Petr Jílek (PDF, 11 MB)
Ing. Petr Šreiber (PDF, 30 MB)
Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. (PDF, 2 MB)
Ing. Andrea Blažková (PDF, 1 MB)
Mgr. Antonín Zajíček, Ph.D. (PDF, 8 MB)
Mgr. Lucie Jašová (PDF, 3 MB)
Ing. Pavel Mikšíček (PDF, 7 MB)
Ing. Štěpánka Radová, Ph.D. (PDF, 3 MB)