Za organizátora akce zahájil seminář ředitel ÚKZÚZ Daniel Jurečka, který se ve svém úvodním slovu zaměřil  na působnost ÚKZÚZ v oblasti bezpečnosti vstupů do potravinového řetězce a bezpečnosti krmiv. Zmínil vizi ÚKZÚZ být nejen „kontrolorem“, ale i objektivním rádcem.

Poradce prezidenta Agrární komory ČR Jan Záhorka v krátkosti shrnul vývoj pěstování kukuřice od její historie až po současnost. „Kukuřice byla jednou z prvních agrochemicky zvládnutých plodin“, uvedl. Mimo jiné zmínil rozmach výstavby bioplynových stanic, které v praxi v řadě případů znamenají pro zemědělce jistotu při jejich podnikání.

Za MZe byl hostem náměstek ministra zemědělství Jiří Šír, který uvedl zejména důvody pro používání integrované ochrany u kukuřice, ale i případné změny, se kterými v tomto ohledu musí zemědělská praxe počítat. Informoval o tom, že regulatorní opatření v budoucnu dále zvýhodní šetrné způsoby hospodaření.

Ze strany organizátora zazněly příspěvky z oblasti povolování přípravků na ochranu rostlin (POR) a související využití výsledků monitoringu účinných látek POR při hodnocení rizik plynoucích z jejich použití. Pavel Minář (ÚKZÚZ) se zaměřil na důležitost monitoringu reziduí účinných látek POR a jejich metabolitů v povrchových i podzemních vodách. Podtrhl, že pro minimalizaci zátěže podzemních vod je důležité, aby pěstitelé dodržovali požadavky stanovené v návodu k použití přípravků, zejména, co se týče dávkování, počtu aplikací a jejich termínu. „K důležitým preventivním opatřením pro minimalizaci zátěže podzemních vod rezidui pesticidních látek patří i vhodný osevní postup, rotace plodin, protierozní opatření a omezení velikosti půdních bloků“, uvedl.

O tom, jak lze využít státem garantované výsledky odrůdových pokusů v integrované ochraně a o významu výběru vhodné odrůdy kukuřice hovořil Marek Povolný.

Přínosy monitoringu zaměřeného na majoritní škodlivé organismy kukuřice, který naše organizace provádí v rámci celé České republiky, uvedla Štěpánka Radová. Zmínila konkrétní nástroje, které mohou zemědělci celoročně využívat při svém rozhodování o metodách integrované ochrany, a které ÚKZÚZ formou online dostupné aplikace Rostlinolékařského portálu nabízí.

O trendu omezování používání účinných látek herbicidů hovořil host Miroslav Jursík (ČZÚ Praha). Zmínil omezení používání nicosulfuronu a terbuthylazinu a případné následky při zákazu používání přípravků pro pěstitele kukuřice. Podrobně uvedl, jakým způsobem ovlivňují strategii regulace plevelů v kukuřici klimatické změny, ty nutí pěstitele ustupovat od aplikací herbicidů před vzejitím plodiny (tzv. preemergentní aplikace), a jsou nahrazovány ošetřeními časně po vzejití plodiny (tzv. postemergentní aplikace). Dále v příspěvku porovnal účinnosti vybraných herbicidů v návaznosti na době jejich použití ve vegetačním období

Zemědělský poradce Antonín Šandera (Agro 2000, s.r.o.) se ve svém příspěvku zaměřil na významné aspekty pěstování kukuřice, od historicky významných škůdců až po škůdce s nastupujícím významem – bzunka ječná, černopáska bavlníková a leskňáček čtyřskvrnný. Zdůraznil vliv poškození bázlivcem kukuřičným na výskyt mykotoxinů v zrnu kukuřice (r. 2017, Jižní Morava). Podrobně se věnoval vlivu klimatu na strategii hnojení. Krátce komentoval, jak na protierozní opatření působí  vnější vlivy (zákaz glyfosátu, zákaz aplikace POR do greeningových plodin apod.). V závěru poukázal na nutnost obměny osevních postupů s možnou náhradou GPS plodinami (plodiny na siláž) a též na trend snižování ploch řepky v podnicích s kombinovanou živočišnou produkcí a bioplynovou stanicí.  

S další ukázkou „z praxe“ seznámil přítomné Marcel Herout (ZD Krásná Hora). Ve svém příspěvku se zaměřil na problematiku pěstování kukuřice z pohledu nového nastavení DZES 5 (Standard Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy) a dále nastínil problematiku pěstování kukuřice na pozemcích s erozně ohroženou půdou a s vyšším zastoupení kukuřice v osevním postupu. Současně představil projekt "DEMOFARMY", který podnik ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. získal v roce 2017, s cílem nastínit ostatním zemědělským subjektům hospodaření s důrazem na ochranu půdy při pěstování plodin, které jsou náchylné k erozi. Současně představuje využití kejdového hospodářství s vyšším zastoupení kukuřice v osevním postupu.

Odborný seminář reagoval na aktuálně řešená témata nejen při pěstování kukuřice, ale i na vnímání používání přípravků na ochranu rostlin veřejností v důsledku medializace. Po odborné stránce podtrhl význam integrované ochrany kukuřice, ale i vzájemnou součinnost mezi státem a zemědělskými subjekty při jejím uplatňování. Prezentace zástupců zemědělské praxe ukázaly konkrétní přínosy při využití zásad integrované ochrany kukuřice a potvrdily důležitost využívání přípravků na ochranu rostlin v rozumné míře tak, aby nebyla ohrožena kvalita a bezpečnost potravin.

 
Ivana Kršková, tisková mluvčí


 
Přílohy

Integrovaná ochrana při pěstování kukuřice, Ing. Jiří Šír (MZe) (PDF, 19 MB)
Přípravky povolené do kukuřice a jejich chování v prostředí: Jak omezit jejich vyplavování do zdrojů vod, Ing. Pavel Minář, Ph.D. (ÚKZÚZ) (PDF, 401 KB)
Jak efektivně regulovat plevele v kukuřici v období rozsáhlých restrikcí účinných látek? doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D. (ČZU) (PDF, 5 MB)
Rizika při pěstování kukuřice, Ing. Antonín Šandera (Agro 2000, s.r.o.) (PDF, 2 MB)
Komplexní zhodnocení zdravotního stavu porostů kukuřice pěstované s vyšším zastoupením v osevním postupu, Ing. Marcel Herout (ZD Krásná Hora) (PDF, 30 MB)
Lze využít výsledky odrůdových pokusů kukuřice v systému IOR? Ing. Marek Povolný (ÚKZÚZ) (PDF, 1 MB)
Jak to vypadá se škodlivými organismy kukuřice z pohledu státního monitoringu. Ing. Štěpánka Radová, Ph.D. (ÚKZÚZ)  (PDF, 1 MB)

zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský »