Novela dá Ministerstvu zemědělství kompetenci přijímat mimořádná opatření v boji proti kůrovci, která jsou odlišná od současných ustanovení lesního zákona. Česká republika bude rozčleněná do zón podle toho, do jaké míry je území zasažené kůrovcem. Tam, kde je kalamita nejhorší, budou moci na základě mimořádných opatření vlastníci lesů odložit protikůrovcová opatření, která už v dané lokalitě nejsou efektivní. Například netěžit okamžitě suché stromy, ze kterých už hmyz vylétl. Tím získají možnost soustředit těžbu do míst, kde ještě lze lesní porost zčásti zachránit. Další výjimkou by mohlo být prodloužení lhůt pro zalesnění holin, které umožní překlenout přechodný nedostatek sadebního materiálu

„Na mimořádné situace je nezbytné reagovat v reálném čase. Proto opatření umožněná výjimkou z lesního zákona musí nabýt účinnost dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zemědělství a obcí, jejichž území se týká. Jde o nový nástroj Ministerstva zemědělství jako ústředního orgánu státní správy lesů, který bude využíván tehdy, když se závažná situace projeví na území dvou a více krajů. Naším záměrem je pomoci lesům i jejich vlastníkům,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Kvůli minimalizaci škod by se mělo s intenzivními zásahy začít co nejdříve, ideálně již letos v dubnu. Podle návrhu by proto měl zákon začít platit v den vyhlášení ve Sbírce zákonů, zřejmě již v průběhu března 2019.

Novela lesního zákona je jedním z kroků, které povedou k efektivnějšímu řešení kalamitní situace v lesích a prevenci jejího opakování. Například od začátku roku 2019 začala platit nová vyhláška Ministerstva zemědělství, která omezila pěstování smrků na nevhodných stanovištích a doporučila druhově pestřejší a odolnější porosty.

Letos vzroste celková podpora na hospodaření v lesích na přibližně 1,15 miliardy korun, zatímco v roce 2018 bylo vyplaceno 730 milionů korun. Vlastníci lesa je mohou využít například na zalesnění nebo ochranu a výchovu porostů.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství