Deset let spolupráce domácích šlechtitelských firem a výzkumných institucí, které jsou členy sdružení Česká řepka, přineslo kýžený úspěch v podobě čtyř domácích odrůd řepky. Odrůdy Oskana, Oponent, Opus a Aplaus byly koncem dubna představeny na semináři a následně také na poli při prohlídce odrůdových pokusů.
Několik deštivých dnů v polovině měsíce přineslo tolik potřebnou vláhu, ale zároveň znesnadnilo ochranu plodin. Platí to především pro fungicidní ošetření obilnin a řepky, ale také pro aplikaci herbicidů. Pokud bude zbytek roku příznivý, lze u druhé zmíněné plodiny očekávat vysoký výnos.
Česká republika je největším výrobcem i vývozcem potravinářského máku na světě a čeští pěstitelé loni díky rekordním cenám utržili téměř 1,5 miliardy korun. Informoval o tom Petr Šimek ze sdružení Český mák, které zastupuje pěstitele máku.
Tržní cena škrobárenských brambor musí být konkurenceschopná vůči nákupním cenám ostatních zemědělských komodit. Pokud škrobárny tuto cenu zemědělcům nezajistí, tak se u nás ani v Evropě bramborový škrob vyrábět nebude. Tato slova zazněla na setkání pěstitelů a dodavatelů brambor s největším výrobce bramborového škrobu v České republice Lyckeby Amylex, a. s. Jedním dechem je však třeba dodat, že z vystoupení představitelů horažďovické společnosti vyplynulo, že tuto situaci nepřipustí.
V posledních letech přestává být posklizňová úprava a skladování doménou výkupních organizací. Stále více zemědělců se snaží nejen ušetřit na posledních pracovních operacích s úrodou, ale mít také možnost rozhodovat o prodeji vlastního produktu. Ceny zemědělských komodit jsou často příznivější až několik týdnů či měsíců po sklizni než v okamžiku, kdy je zemědělec nucen prodat svou úrodu hned z pole.
Vývoz řepky v loňském roce lámal rekordy. V meziročním srovnání stoupl z 670 milionů na pět miliard korun, což představuje sedminásobný nárůst. Export řepky spolu s obilím pomohlo snížit záporné saldo zahraničního obchodu se zemědělskými výrobky o deset procent na třicet miliard korun, uvedl Zemědělský svaz ČR.
Názor, že produkce skleníkových plynů ovlivňuje klima na naší planetě, lze považovat dnes již za většinový. Globální oteplování chápou odborníci jako neodvratný fakt. Jak se však tato skutečnost dotkne zemědělské výroby na našem území je zatím pro mnohé praktiky nezodpovězenou otázkou. Odborníci však na ni již hledají konkrétní odpověď.
S částí odpovědi na vyslovenou otázku vystoupil na semináři zorganizovaném společností K+S CZ, a. s., na začátku dubna v Brně Ing. Tomáš Lošák, Ph.D., z Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.
Čtveřice nestátních výzkumných ústavů – Výzkumný ústav pícninářský, s. r. o., Troubsko, Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o., Šumperk, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o., a Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o., se na veletrhu tradičně prezentovala ve společné expozici. Všechny tyto organizace, jež tvoří základ Sdružení privátních zemědělských výzkumných organizací, představovaly na Techagru především výstupy svých výzkumných projektů i další aktuální informace.
Na reformu politiky týkající se pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) se na Evropskou komisi vyvíjí obrovský tlak ze všech stran. V šesti členských státech Evropské unie je uplatněn národní zákaz na pěstování GMO. Světová obchodní organizace WTO komisi opakovaně kritizuje za průtahy schvalovacího procesu. Nové průzkumy veřejného mínění jasně potvrzují odpor občanů Evropské unie vůči GMO. Stále častěji se ozývající volání po podobné debatě ze strany členských států. Komise je nyní zatlačena do kouta a musí také za tento stav nést zodpovědnost,“ řekl Marco Contiero, ředitel GMO kampaně Greenpeace Evropské unie.
