V České republice se na větší ploše než v západní Evropě ujaly minimalizační, tzv. půdoochranné pěstitelské systémy (s omezenou kultivací půdy) z důvodu zdražování pohonných hmot, snížení pracovních sil v prvovýrobě, a tím potřeby zvýšení produktivity práce atd. (Ditrich 2001). Minimalizační systémy však s sebou nesou mnoho negativ. Začíná sílit tlak škůdců a chorob, které dříve silně omezovala tradiční orba.

Vydatné srážky, společně s nevhodně prováděnými minimalizacemi (nedostatečně zapravené rostlinné zbytky, utužený povrch půdy, stoupající kyselost atd.) jsou příznivé pro rozvoj plžů. Na podzim pomaleji a neduživě rostoucí porosty ozimů (zejména řepek) jim poskytují v důsledku svého juvenilního stavu dlouhou dobu jemná a křehká pletiva (Štranc, Vašák 2001). Slimáčci a plzáci jsou dnes běžnými škůdci zahrad a polí.

Mezi nejvíce škodící plže na našem území, kteří mají rozdílné požadavky na okolní prostředí, patří slimáček síťkovaný (Deroceras retikulatum) a plzák španělský (Arion lusitanicus). Slimáček síťkovaný (Deroceras retikulatum) má typicky síťkovanou kresbu na těle. Jeho průměrná velikost je okolo 3 cm, která mu umožňuje úkryt a přezimování přímo na poli. Podstatně větší je plzák španělský (Arion lusitanicus), který v dospělosti dorůstá délky 8–12 cm. V rámci plžů se řadí k největším druhům. V dospělosti má jeho zbarvení různé odstíny v oranžověhnědé škále. Velikost plzáka španělského rozhoduje o jeho škodlivosti v rámci vzcházejícího porostu řepky či ozimých obilovin, neboť není schopen se ukrývat v poli bez pokryvu. Převážně se proto pohybuje na okrajích polí v závislosti na povětrnostních podmínkách. Aktivní jsou hlavně v noci. Během noci se mohou přesouvat i na vzdálenost 20 až 50 m. Zvýšenou noční aktivitu plžů lze očekávat zvláště při vysoké vzdušné vlhkosti vzduchu a půdy. Při suchém počasí jejich aktivita, a tím i škodlivost, výrazně klesá.

Škodlivé výskyty plžů je možné očekávat zejména ve vlhčích lokalitách na těžších půdách a honech sousedících s trvalými porosty, zahradami nebo neobdělávanou půdou. Největší škody v polních kulturách způsobují požerky na ozimé řepce a ostatních ozimech v období vzcházení a vývoje prvních listů (BBCH 08 až 15). Lokálně bylo zaznamenáváno i poškození vzcházejících porostů jarních obilovin, cukrovky i máku a při pozdější sklizni brambor i větší poškození hlíz. U zahradních plodin způsobují škody zejména v zelinářství, na jahodách a na okrasných rostlinách. Poškozují nadzemní a často i podzemní části mnoha druhů rostlin /klíčky i klíčící semena, stonky, lodyhy, poupata, plody, hlízy i dužnaté kořeny/. Na listech se objevují nepravidelné, ploché povrchové požerky, častěji však nepravidelné otvory s roztřepenými okraji, silnější žilky většinou nebývají poškozeny. V blízkosti požerků zpravidla bývá perleťově lesklý sliz.
Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: celkově vlhké prostředí, vlhké léto, mírně teplý podzim s dostatkem mlh a ros, mírná zima, těžší(utužené) méně vysychavé půdy, zvýšená kyselost půd, bohatý pokryv předplodiny, pěstování meziplodin, hodně organických látek v půdě (zadržují vodu a slouží jako náhradní potrava), zaorávky slámy a chrástu cukrovky, zelené hnojení a statkové odpady, intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů i minimální zpracování půdy a „uvádění půdy do klidu“.

Kultivací počet slimáků (úměrně jejich velikosti) klesá. Kvalitní přípravou půdy a vhodnou agrotechnikou lze snížit výskyt slimáků o více jak 50 %. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb, neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami a ty rostou hlavně na vhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte v těchto lokalitách ozimou řepku zaset, tak předem alespoň pole dobře povápněte. Škodlivost plžů můžete rovněž podstatně omezit aplikací (ihned po zasetí) vápna nebo vápenných nedohasků (cca 2 t/ha). Tato efektivní metoda vápnění má však určitá úskalí a způsob aplikace vápenných nedohasků není ještě zcela dořešen (Štranc, Vašák 2003).

Nejúčinnější ochranou proti tomuto škůdci je zejména kvalitní agrotechnika!

Integrovaný způsob ochrany proti slimákům vychází z uplatnění vhodných agrotechnických zásahů a cílené chemické ochrany. Hlavním a rozhodujícím zásahem snižujícím výskyt slimáků a tím i riziko poškození rostlin, je úklid a likvidaci posklizňových zbytků, odstranění přerostlých plevelů v příkopech a na ostatní neobdělávané půdě i kvalitní zpracování půdy před setím. Správnou agrotechnikou lze snížit výskyt slimáků o více než polovinu.

V chemické ochraně proti slimákům a plzákům v polních kulturách jsou u nás povoleny nástrahové přípravky Vanish Slug Pellets a Mesurol-Schneckenkorn. Tyto je možné, podle návodu, volně rozházet do porostu či na osetou plochu. Při akutním nebezpečí poškození porostu proveďte aplikaci ve večerních hodinách. Uvedené návnady mají asi týdenní účinnost i po slabých dešťových srážkách. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem slimáků proveďte preventivní ošetření na souvratích - hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků. Případně ošetřete pozemek plošně těsně před vzcházením ozimé řepky. Podrobnější metodika je uvedena na etiketě přípravků. 

Ve speciálních kulturách (jahodník, okrasné rostliny, zelenina ) je také povolen Feramol Schneckenkorn na bázi fosforečnanu železnatého - FePO₄.

Ochrana ozimé řepky.
Podle současných poznatků se u ozimé řepky doporučuje v rizikových oblastech sledování pozemku mezi setím a vzejitím s použitím speciálních pastí /nebo jen černé folie, starého koberce, pytle od hnojiva… Jedná se o vlnitou lepenku ve tvaru čtverce o straně 50 cm, která se spodní vlnitou stranou přiloží na povrch půdy. Pod ni vložíme několik granulek nástrahového přípravku proti slimákům a její horní stranu překryjeme černou folií ve tvaru čtverce o straně 70 cm a vhodně zatížíme. Na pozemek rovnoměrně /v předpokládaných rizikových místech/ rozmístíme čtyři pasti. Po 24–48 hodinách zkontrolujeme výskyt. Při výskytu 4 kusů slimáků na 1 m² (průměrně 1 kus na lapák 50 × 50) ihned provedeme ošetření některým nástrahovým granulovaným přípravkem, zejména jsou-li pro vzcházení a růst řepky nepříznivé podmínky.
Uváděná kritická čísla středního výskytu se však z různých pramenů liší. Jako střední výskyt je uváděno 3 a více jedinců v průměru na jednu past za 1 den. V případě, že nastane suché počasí, nemusí být kritického čísla dosaženo, přesto mohou být porosty poškozeny. Především slimáčkem polním a slimáčkem hladkým, kteří napadají již klíčící rostliny v půdě (obdobně mohou být také poškozeny i ozimé obiloviny!). Při déletrvajícím suchém počasí zalézají plži poměrně hluboko do půdy a je obtížné je na pozemku najít i v případě jejich velmi silného výskytu. S příchodem vlhkého počasí slimáci hromadně vylézají z půdy a jsou schopni i ve velmi krátké době porost zničit. Z těchto důvodů je nutné v kritických vývojových fázích rostliny, hlavně v lokalitách s pravidelnými výskyty, provádět pravidelné kontroly porostu. Na listech škodí okénkovým a okrajovým žírem. V porostech se objevují v noci či brzy ráno nebo i přes den za podmračného vlhkého počasí. Největší nebezpečí hrozí v období od vzejití do stadia 2. pravého listu. Pokud se v porostu objeví slimáci později, řepka je sice poškozena, ale je schopná regenerace.

Ing. Josef Gall; Přerov