Renata Šarjaková, 21. prosinec 2005
Význam manganu pro rostliny
K nejdůležitější úloze manganu v rostlinách patří aktivace enzymů. Při nedostatečném obsahu manganu se snižuje zimovzdorost obilovin, klesá obsah oleje u řepky a snižuje se výtěžnost cukru u cukrovky.

Mangan patří k významným stopovým prvkům. V oblasti vysokých výnosů odebírají pšenice a cukrovka půdě okolo 700 až 1 000 gramů z hektaru. Řepka potřebuje dokonce až 2 500 gramů z hektaru.

K nejdůležitější úloze manganu v rostlinách patří aktivace enzymů. Při nedostatečném obsahu manganu se však snižuje zimovzdorost obilovin, klesá obsah oleje u řepky a snižuje se výtěžnost cukru u cukrovky.

V porostech obilovin se deficit manganu v suchém jaru na stanovištích s lehčími půdami projevuje již relativně brzy. Nedostatečné zásobení rostlin manganem může mít dvě příčiny: extrémně nízký obsah manganu v půdě a/nebo příliš vysoká hodnota pH, která výrazně omezuje dostupnost tohoto prvku pro rostliny. Často se lze setkat s kombinací obou příčin.

Příznaky deficitu a ztráty na rostlinách se mohou u ozimých obilovin objevit již v pozdním podzimu. Charakteristické příznaky přitom jsou:

  • světlejší, užší listy a slabý růst rostlin v částech porostů,
  • lámání starších listů přibližně uprostřed listových čepelí a odumírání celých rostlin, pokud nepříznivé podmínky přetrvávají.

Známé suché skvrny na listech ovsa nebo pšenice se vyskytují teprve v pozdějších růstových fázích, avšak i pak vždy nejprve na starších listech. Tyto symptomy doprovází většinou bledé skvrny v pruzích na mladších listech.

I když má řepka relativně vysokou potřebu manganu, vyskytují se porosty s příznaky jeho deficitu zřídka. Pouze v podmínkách sucha nebo na humózních písčitých půdách se na starších listech objevují mezi žilnatinou chlorózy listových pletiv. U cukrovky se projevuje deficit manganu světlými drobnými skvrnami na listech a mozaikovitými nekrózami listů.

U všech plodin a na všech půdách stejně lze pozorovat jev, že rostliny na plochách s deficitem manganu zůstávají v místech se zhutnělou půdou zelené. S ohledem na problém stanovení se hnojení manganem v současné době uskutečňuje téměř výhradně aplikací na list. Přitom je podobně jako u mědi vhodnější aplikovat více dávek v množství 200 až 300 g manganu na hektar než jednu vysokou dávku. Speciálně u ozimého ječmene a pšenice přímo seté do strniště se pro zlepšení zimovzdornosti provádí na kritických stanovištích na podzim hnojení na list v dávce 300 až 700 g Mn na hektar. Na těchto plochách se doporučuje toto ošetření na jaře zopakovat.                                 zdroj info ÚZPI


Hodnocení => průměr 026
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář