Jak uvádí organizace ISAAA (International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications), užívání GM plodin má v poslední dekádě stále rostoucí tendenci. Minulý rok byly transgenní rostliny (bavlník, kukuřice, sója, pšenice a řepka) pěstovány na 81 milionech hektarů půdy v 18 zemích světa. Organizace dále odhaduje, že GM potraviny produkuje 8,25 milionů farmářů ze všech pěti kontinentů, 95 procent z nich jsou farmáři z rozvojových zemí. Největšími producenty GM plodin jsou Severní a Jižní Amerika. Jedinou zemí v EU, kde se zatím GM plodiny pěstují ve velkém, je Španělsko s tzv. kukuřicí Bt-11, jež je odolná vůči pesticidům. Největším producentem sóji v Evropě je Rumunsko, které není členem EU.

Mnoho farmářů z rozvojových zemí si od GM plodin slibuje pomoc v boji s hladomorem a chudobou. "S modifikovanou kukuřicí mé výnosy z jednoho hektaru vzrostly z 3,5 na 7 tun. Díky tomu jsem vydělal dost peněz, abych dokázal zajistit vše, co potřebuje moje dcera," řekl švýcarské informační agentuře Swissinfo filipínský farmář Edwin Paraluman. Farmáři v průmyslových zemích zaujímají ke GM plodinám poněkud kritičtější postoj. Tvrdí, že je není možno pěstovat zároveň s nemodifikovanými rostlinami. Kanadský včelař Anicet Desrochers poznamenal, že zákonem stanovená ochranná pásma mezi konvenčními a transgenními plodinami nefungují, protože je včely jednoduše ignorují. "Biofarmář riskuje, že přijde o svůj certifikát, pokud bude mít osivo kontaminované GM," řekl Desrochers agentuře Swissinfo. Podle něj se to již mnoha farmářům v Kanadě stalo.

Odpůrci GM plodin upozorňují, že modifikované osivo je mnohem dražší než konvenční. "Genové technologie by měly být osvobozeny od drahých patentů, pokud mají farmářům v rozvojových zemích pomoci," řekl Tewolde Egziabher, ředitel etiopské agentury pro ochranu životního prostředí. Panují také obavy, že se farmáři stanou postupně závislými výhradně na GM osivu, protože jeho prodej má promyšlenější obchodní strategii. Podle odpůrců GM plodin nabízí hlavní producent modifikovaných osiv, americká společnost Monsanto, údajně svou technologii zpočátku zdarma. K tomu dodávají, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by transgenní produkty úspěšně pomáhaly v boji proti hladomoru.                                                       Zdroj info ÚZPI

Podle článku Christiana Raaflauba na Swissinfo ze dne 23. 11. 2005 Hana Hermová, Ekolist, 25. 11. 2005