V současnosti se na zemědělství v celém světě vyvíjí stále větší tlak. Rostoucí populace, změny v požadavcích na výživu, vyšší požadavky na bezpečnost potravin, všechny tyto vlivy ovlivňují zemědělskou produkci. Situaci dále zhoršují extrémní fluktuace v průběhu počasí, hrozba změn klimatu a plocha kvalitní orné půdy, která je k dispozici pro zemědělskou výrobu.
Proto je stále těžší udržet rovnováhu mezi světovou poptávkou a nabídkou a pravděpodobně nikdy nebylo více důležité rozumět rostlinám a umožnit jim, aby realizovaly svůj potenciál, pokud se má svět nakrmit.

Výhoda pro Evropu
Trvalý rozvoj směrem k udržitelnému a konkurenčně schopnému zemědělskému hospodaření v Evropě je nejenom žádoucí – je životně nutný. Evropa je v klimaticky příznivé zóně s dostatkem vody, výbornými půdami, velmi zkušenými zemědělci a nejlepší infrastrukturou na světě. Zkrátka, má ideální prvky pro produktivní zemědělství. Také proto je nejvýkonnějším producentem pšenice na světě, což jí poskytuje komparativní výhodu a významný exportní potenciál. Bylo by neodpovědné této výhody nevyužít pro zabezpečení dostupných a výživných potravin pro Evropu i svět.
Klíčovou roli pro udržení a posílení evropských produkčních schopností má vědecký a technický pokrok. Intenzitu produkce zvyšují a současně ztráty způsobené chorobami a škůdci minimalizují především inovativní technologie ochrany rostlin a tyto přitom současně zajistí také optimální využití přírodních zdrojů a ochranu biodiverzity.
Intenzivní výroba zemědělských komodit poskytuje také významný příspěvek evropské ekonomice, protože pohání i soutěživost některých největších oborů, především potravinářského průmyslu. Dnes má tento obor hodnotu 836 miliard dolarů a vytváří přibližně jedno ze dvanácti pracovních míst v Evropské unii. Navíc, výroba kvalitních zemědělských surovin také ve stále větší míře pomáhá i jiným hospodářským sektorům, například výrobcům energie, umožňuje „zelenou odpověď“ na naši závislost na fosilních palivech.

Farmář proti legislativě
Ale možnost zemědělců splnit všechny požadavky, které se kladou na evropské zemědělství, je ohrožena samotnými orgány Evropské unie, novým evropským nařízením o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (revize směrnice č. 91/414/EHS).
Zemědělci berou svoji roli a odpovědnost za venkovské společenství i v rámci celé společnosti velmi vážně a jsou rozhodnuti zajistit, aby správná zemědělská praxe umožnila dosahovat vysokou úroveň produktivity a zejména bezpečnost jak pro zdraví člověka, tak i pro životní prostředí. Postupně se seznámili s nejdůležitějšími studiemi a literaturou týkajícími se integrovaného a udržitelného zemědělství a pečlivě je posoudili s cílem zaujmout informované stanovisko k možnému vlivu nového nařízení na evropské zemědělství.
Zemědělci soudí, že pokud nařízení bude uvedeno do praxe v dnešní podobě, bude mít výrazně škodlivý vliv na zemědělskou výrobu v Evropské unii. Toto stanovisko podporuje mnoho studií provedených státními, veřejnými a soukromými institucemi, které jednoznačně souhlasí s tím, že navrhovaná opatření by mohla způsobit ztrátu výnosu až 30 % u klíčových komodit, například pšenice a dalších obilnin, brambor a hroznů, a potenciálně ještě větší ztrátu u dalších plodin. To by poškodilo produktivitu a konkurenceschopnost evropského zemědělství a potravinářství, podkopalo naši soběstačnost a zvýšilo závislost Evropy na dovozech v době, kdy jsou světové dodávky stále více omezovány.

Nová kritéria posuzování
Zemědělské technologie, mezi něž patří i přípravky na ochranu rostlin, mají životně důležitou úlohu při udržování produktivity, ziskovosti a konkurenceschopnosti evropského zemědělství, které je jádrem rozvoje venkova. Tyto změny v právním rámci pro regulaci přípravků na ochranu rostlin vyústí v široké sociálněekonomické dopady, které nebyly institucemi Evropské unie prosazujícími nové nařízení řádně posouzeny.
Problém, který zejména dělá zemědělské komunitě velkou starost – protože přímo omezí dostupnost přípravků na ochranu rostlin – je zavedení nových vylučovacích (cut-off) kritérií pro přípravky podle jejich nebezpečnosti (hazard-based assessment), namísto dnešního systému hodnocení přípravků s ohledem na rizika jejich konkrétního použití pro lidské zdraví a bezpečné životní prostředí (risk assessment).
Nekritické, paušální používání novým nařízením stanovených vylučovacích kritérií tak, jak je navrhováno, poškodí zemědělství, aniž by přispělo ke zlepšení veřejného zdraví nebo bezpečnosti pro životní prostředí. Výsledkem bude nezbytnost intenzivnějšího používání těch několika zbývajících látek. To povede k nižším výnosům a zhoršeným možnostem prognózy úrody a urychlí tempo vývoje rezistence škůdců a chorob. Hrozí tak narušení jemné rovnováhy mezi kvalitou, dostupností a cenou potravin, poškodí se zemědělské hospodaření a popisovaný postup bude překážkou rozvoje venkovských komunit.
Proto je na místě důsledně požadovat, aby Evropská unie přijala takovou strategii, která zvýší celkovou zemědělskou produktivitu a přitom bude chránit lidské zdraví a životní prostředí. Nejlepší a jediná cesta, jak toho dosáhnout, je prostřednictvím důsledného postupu při schvalování přípravků na ochranu rostlin na bázi hodnocení rizik, který by vycházel z nejnovějších vědeckých poznatků spíše než použitím hrubého nástroje, jímž jsou vylučovací kritéria vycházející z posuzování přípravků podle nebezpečnosti.