Jedny z nejrozsáhlejších odrůdových pokusů s řepkou na našem území provádí Česká zemědělská univerzita (ČZU) v Praze. Celkem 62 odrůd, ať už liniových nebo hybridních, se představilo na polním dni v Červeném Újezdě. V polovině května, tedy v době plného květu řepky, tam výzkumná stanice pražské univerzity představila jak naší nejrozšířenější olejninu, tak další plodiny, jakými jsou ozimá pšenice, jarní ječmen, mák a další.

Dobrá sklizeň i olejnatost
„Nejžlutější řepka, co jsem kdy viděl,“ tak hodnotil letošní porosty prof. Jan Vašák z ČZU v Praze. Podle něj právě sytost žluté barvy porostů může napovědět o dosavadním průběhu vegetace a také o konečném hektarovém výnosu. Povětrnostní podmínky řepce poměrně vyhovovaly a průběh jara hodnotil v době konání polního dne prof. Vašák jako ideální pro naprostou většinu pěstovaných plodin. Střídání teplých dní a chladnějších nocí vyhovoval ozimům i jařinám. Navíc přísun srážek se na většině území rozložil do několika dnů.
I když se podle odhadů odborníků řepka olejka u nás pěstuje na více než 300 tisících hektarech, zemědělci nemusí mít strach, že by se jejich úroda špatně prodávala, ujišťoval prof. Vašák, protože v Evropské unii bylo této plodiny zaseto méně než minulý rok. Ceny na světových trzích sice začínají mírně klesat, ale rozhodně se řepkové semeno nebude prodávat hůře než loni těsně po sklizni, dodal.
Prof. Vašák také odhadl olejnatost řepkového semene. „Všichni si pamatujeme, jak suché jaro bylo v loňském roce,“ připomínal a dodal, že právě nedostatek srážek měl za následek nižší obsah semene proti dlouhodobému průměru. Letošní již vzpomínané povětrnostní podmínky na jaře řepce svědčily mnohem více, a tak prof. Vašák očekává alespoň průměrnou, popřípadě i vysokou olejnatost semen. Přesnějšímu odhadu totiž v době konání polního dne bránilo ještě mnoho faktorů, které tento kvalitativní parametr ovlivňují.

Je z čeho vybírat
O řepkové semeno je velký zájem. Olej z této komodity nachází tradiční uplatnění v potravinářství, ale v poslední době se stal jedním ze zdrojů alternativních pohonných hmot. Zpracovatelské kapacity na výrobu metylesteru řepkového oleje se rozšiřují u nás ale především v sousedním Německu.
Neutuchající zájem o tuto plodinu dokládal i Ing. David Bečka, Ph.D., z ČZU v Praze počtem odrůd registrovaných v rámci České republiky. „Podle informací Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je registrováno 71 odrůd řepky. K tomu se přibližně 30 odrůd nabízí na základě Společného katalogu odrůd druhů zemědělských plodin. Reálně se ale využívá okolo 60 odrůd,“ upřesnil Ing. Bečka. Zvýšil se také počet nově registrovaných odrůd. Pro rok 2008 prošlo úspěšně registračním řízením čtrnáct novinek.

Další pomoc agronomům
Čeští zemědělci se za uplynulá desetiletí postupně stali jedněmi z nejlepších pěstitelů řepky olejky. Poslední tři roky se průměrný hektarový výnos v ČR pohybuje nad hranicí tří tun. Přitom, jak upozorňují odborníci, se jednalo o tři roky, které pro řepku nebyly vždy příznivé. „Klademe si otázku, co s řepkou, aby se její výnos dále zvyšoval,“ přiznal prof. Vašák a dodal, že současné možnosti nabízejí zvyšování výnosu ne výraznější než o desetiny tun. „Také v našich poloprovozních pokusech jsme si ověřili, že více než množství vstupů rozhoduje správné načasování a jejich kvalita provedení,“ vysvětloval prof. Vašák. Proto jsou úloha agronoma a jeho podíl na konečném výsledku nezastupitelné, připomněl.
Jak zaznělo v Červeném újezdě, jednou z možností, která má zefektivnit ochranná opatření v porostu řepky jsou obsevy. „Kolem pole ozimé řepky jsme již na podzim vyseli pás řepky jarní,“ popisoval Ing. Bečka. Tato plodina většinou zimu přečká a na jaře se rostliny vyvíjejí rychleji. V konečném efektu to znamená, že jarní řepka kvete o sedm až deset dní dříve a láká škůdce k náletu. Na zbytku pole pak v ideálním případě nedojde k překročení prahové hodnoty výskytu hmyzích škůdců a odpadá tak nutnost použití chemických přípravků na ochranu rostlin na celém pozemku, vysvětloval Ing. Bečka.
Efektivnímu ochrannému opatření by mělo předcházet rozpoznání škůdce a určení jeho počtu (intenzity napadení). Ing. Bečka předvedl jeden ze způsobů využívající smýkadlo. Pomocí tohoto jednoduchého zařízení lze odebrat z kvetoucích rostlin přítomné škůdce a po jejich identifikaci a spočítání porovnat s předepsaným prahem škodlivosti. Podle Ing. Bečky je tento způsob sledování výskytu škůdců lepší, protože narozdíl od používaných žlutých misek se sledují škůdci přímo na rostlinách.