Renata Šarjaková, 16. červen 2008
Výnosy řepky snad již nic neohrozí

Pouze silný tlak houbových chorob, popřípadě lokálně kroupy, mohou ohrozit stav letošních porostů řepky. Pokud se žádný z těchto černých scénářů nenaplní, je možné očekávat velmi pěkné výnosy, zhruba na úrovni loňského roku, což je 3,1 tuny z hektaru. Lze rovněž počítat s dobrým zpeněžením produkce.


 

 Prognóza dalšího vývoje porostů zazněla mimo jiné koncem května v Dlouhé Třebové na Ústeckoorlicku, na jednom ze série polních kázání pořádaných Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO).
Jak na úvod uvedl ředitel tamního zemědělského podniku Avena, spol. s r. o., Ing. Jan Rufer, tato společnost obhospodařuje více než dva tisíce hektarů zemědělské půdy, z toho necelých 1500 hektarů orné půdy. Řepku v Třebové pěstují asi na 290 hektarech. Loni dosáhli výnosu 3,44 t/ha. Letos počítají také s dobrým výnosem i zpeněžením řepky. Ze slov Ing. Rufera dále vyplynulo, že perspektivně vidí celou rostlinnou výrobu, horší je to prý se situací v živočišné výrobě a se zpeněžováním živočišných produktů.

Východní Čechy očekávají rekord


Bc. Roman Hrdina, zástupce SPZO pro východočeský region, zhodnotil porosty v celé oblasti. I jeho hodnocení bylo optimistické. „Máme založeno na velmi dobré výnosy,“ zaznělo z jeho úst doslova. Připustil však některé problémy. Všechny porosty nešly do zimy v optimálním stavu – byly pozdě seté, v některých případech došlo i k jejich poškození herbicidy. Většina z nich se však s nepříznivými vlivy srovnala a zaorávky na jaře byly asi jen jedno procento. Vyskytly se problémy s nedostatečným zásobením některými živinami, například sírou. Svůj podíl na tom měly intenzivní srážky, které živiny vyplavily.
Zmínil také aktuální problém. V souvislosti na množství srážek v polovině května a následným teplým počasím se začaly projevovat příznaky napadení houbovými chorobami, zejména hlízenkou obecnou (Sclerotinia sclerotiorum) a plísní šedou (Botryotinia fuckeliana).


Odhady ceny


Ing. Martin Volf, ředitel SPZO, informoval o aktuální situaci na trhu olejnin. Uvedl, že téměř v celé Evropě jsou plochy řepky nižší, očekávají se však dobré výnosy a produkce až 18 milionů tun řepky. Ačkoli je to stejná produkce jako loni, celosvětová poptávka po olejnatých semenech je velmi vysoká a z loňského roku jsou minimální zásoby, což jsou faktory určující cenu. Ta v době konání polního kázání, na konci května, činila 10 880 Kč/t (burza MATIF, cena na srpen).
Jak však Ing. Volf okomentoval, cena letos značně kolísá. Ještě v březnu byla 12 000 Kč/t. Významně ji totiž ovlivňuje chování investičních fondů, které nyní intenzivně nakupují a vzápětí vyprodávají komodity. Proto je obtížné odhadovat její další vývoj a plánovat optimální termín prodeje. „Část produkce prodat před sklizní, část při sklizni, část uskladnit,“ tak by podle Ing. Volfa mohla vypadat strategie podniku sázejícího na jistotu. V Dlouhé Třebové rovněž zaznělo, že letos by se cena na úrovni okolo 10 000 Kč/t měla udržet ve všech termínech prodeje.

Start nové sezóny za dveřmi


Ačkoli do konce řepkové sezóny zbývá ještě několik týdnů, je již nejvyšší čas plánovat další. Vyvstává otázka, kolik řepky zasít. Ing. Volf uvedl, že narůstající zpracovatelské kapacity u nás a v Německu dávají prostor i pro zvýšení ploch řepky. Jak však objasnil, již to naráží na technické problémy. Ke zvýšení plochy by byl nezbytný ideální průběh žní předchozích plodin, optimální počasí v srpnu a podobně. Z tohoto důvodu zásadní nárůst ploch nepředpokládá.

Zpracování půdy


Řepce prospívá hluboká orba, ideální předplodinou je ozimý ječmen. To je však ideální a učebnicový stav. Na úvod svého vystoupení ho Ing. Karel Sypták, severomoravský zástupce SPZO, však musel zmínit. Záhy však dodal, že procento bezorebného zpracování bude narůstat. Své nové příznivce totiž „bezorbka“ nachází například v těch regionech, kde je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, neboť tento systém je na pracovní sílu a její čas méně náročný. Jako příklad uvedl situaci severní Moravy, kde nyní zemědělské podniky velmi trápí odliv zaměstnanců do rychle se rozvíjejících průmyslových oborů.
Připomeňme, že v současnosti se klasicky zpracovává asi 66 % orné půdy. Velmi se však toto číslo liší region od regionu. Například východní Čechy jsou stále charakteristické vysokým procentem orané půdy.
Pokud pěstitelé řepky volí bezorebný systém, Ing. Sypták doporučil prokypřit půdy co možná nejhlouběji. Hloubkové kypřiče jsou podle něj plnohodnotnou náhradou orby. Připustil ale, že pořízení takového stroje na zpracování půdy je drahé a vyžaduje použití velmi silného traktoru (300 k).

Výběr odrůd


Především prohlídka poloprovozních pokusů měla pomoci při rozhodování agronomů, jaké odrůdy zvolil pro příští rok. V Dlouhé Třebové bylo možné porovnávat 16 odrůd – hybridních i liniových.
„Hybrid či liniové odrůda?“, tak zněla jedna z nejčastějších otázek. Odpověď na ni mimo jiné ve své přednášce hledal doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze. V průběhu několik posledních let se lehce zpomalil trend nárůstu ploch hybridních odrůd řepky. Ačkoli hybridy vždy vykazovaly vyšší výnosový potenciál než liniové odrůdy, nešlo vzhledem k ceně osiva o tak přesvědčivá čísla. Doc. Baranyk na aktuálních výsledcích zkoušení odrůd doložil, že nejnovější hybridy svým výnosem převyšují linie na některých lokalitách až o 30 %, a to dává hybridům velkou šanci na rozšíření jejich ploch. V současnosti představují asi 26 % z celkové výměry řepky.
Důvody, proč pěstovat hybridy, doc. Baranyk shrnul no několika bodů:. Hybridy mají:
- vysoký až velmi vysoký výnos semene díky heteróznímu efektu,
- výbornou výnosovou stabilitu,
- dobrou zimovzdornost,
- vysokou toleranci k horku a suchu,
- lepší osvojovací schopnosti pro vodu a živiny,
- obvykle mohutný raný vývoj, zvláště vhodný pro bezorebné zpracovaní půdy.
Zmínil také přednosti polotrpasličích hybridů. Díky nižšímu vzrůstu lze tyto odrůdy sklízet rychleji a šetřit tak pohonné hmoty.
Z vystoupení doc. Baranyka rovněž vyplynulo, jak důležité je sledovat vlastnosti odrůd v konkrétních lokalitách a při různé úrovni intenzity pěstování. Některé odrůdy dosahují stabilních výsledků na většině lokalit, avšak na druhé straně mnohem méně reagují na zvýšenou intenzitu pěstování.


Zdroj: Agroweb

Hodnocení => průměr 091
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář