Renata Šarjaková, 3. červen 2008
Nadějné porosty a rizikové faktory
Mírná zima a dosavadní průběh povětrnosti během letošního jara měly příznivý vliv na současný velmi dobrý stav porostů obilnin. V dalších fázích růstu se však mohou nepříznivě projevit některé chyby a opomenutí v agrotechnice, a to zejména u hustých porostů ozimé pšenice.




Jako nejčastější agrotechnické chyby v ročníku 2007/2008 lze uvést:
• neošetření osiva a porostů ozimého ječmene proti přenašečům viróz v podzimním období,
• větší hloubka setí u jarního sladovnického ječmene,
• vytvoření hustých až přehoustlých porostů ozimé pšenice nesprávnou aplikací morforegulátorů růstu a vyšších dávek dusíku na začátku jarní vegetace,
• nesprávně aplikované morforegulátory růstu na zkrácení stébla,
• neošetření porostů proti později vzcházejícím plevelům,
• nevhodný termín aplikace a výběr fungicidů pro ošetření horních listů a klasu,
• vynechání kvalitativní dávky dusíku u některých odrůd ozimé pšenice a porostů s vysokým výnosovým potenciálem.

Virózy u ozimého ječmene
Na rozdíl od minulých let, kdy byly virózy na ozimých obilninách způsobeny především virem zakrslosti pšenice (WDV – Wheat dwarf mastrevirus, přenašeč křísek polní), nastaly během loňského podzimu vhodnější podmínky pro přenos viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV – Barley yellow dwarf virus), jehož přenašečem jsou mšice. Podle informací Státní rostlinnolékařské správy (SRS) byly zaznamenány počátkem loňského podzimu (konec září a první dekáda října) velmi silné výskyty obilních mšic včetně mšice střemchové, která patří k nejefektivnějším přenašečům viru BYDV. Ošetření porostů ozimých ječmenů v této době insekticidem nebo moření osiva proti přenašečům viróz mělo rozhodující vliv na zdravotní stav rostlin v následujícím období. Zesláblé rostliny byly vzhledem k mírné zimě a časnému nástupu jara následně infikovány houbovými chorobami, takže někteří agronomové v jarním období považovali tyto choroby za hlavní zdroj poškození porostu. Některé porosty ozimého ječmene byly poškozeny také virem WDW, což se projevuje typickými „hnízdy“ v napadeném porostu. Naštěstí během loňského podzimu příznivé podmínky pro přenašeče viróz trvaly jen krátkou dobu, kdy ochlazení a deštivé počasí přibližně od poloviny října potlačilo šíření infekce WDW, a to mělo rozhodující vliv na poměrně nízké napadení ozimé pšenice virózami v letošním roce. Také následné jarní infekce rostlin byly omezeny chladným a deštivým počasím v květnu.

Chyby ve výživě rostlin
Na základě ještě živých zkušeností ze suchého jara 2007 řada agronomů v letošním roce aplikovala dusíkatá hnojiva k ozimům raději dříve než později. Porosty ozimé pšenice byly ještě před začátkem sloupkování většinou přihnojeny dvěma dávkami dusíku, což se často projevilo zahuštěním porostů a tvorbou neproduktivních odnoží, a to zejména u odrůd s větší odnožovací schopností. V grafech 1 a 2 je znázorněn vliv regeneračního hnojení dávkou LAV 30 a 60 kg N/ha na odnožování odrůd ozimé pšenice s různou odnožovací schopností (Barroko – vysoká, Rheia – nízká až střední).
Jestliže byla k odrůdám ozimé pšenice s dobrou odnožovací schopností aplikována během února a března dávka dusíku vyšší než 60 kg N/ha došlo zejména u porostů již odnožených během podzimu a zimy k tvorbě dalších odnoží, které významně zahustily porost. K dalšímu zahuštění v některých porostech přispěla dále aplikace morforegulátorů a různých stimulátorů růstu za účelem tzv. vyrovnání odnoží. Tím se vytvořilo u některých odrůd značné riziko následného polehnutí porostu, napadení houbovými chorobami, zhoršení kvality produkce (mimo jiné i nízkou objemovou hmotností zrna). Těmto porostům bylo nutné a stále je třeba věnovat velkou pozornost, aby nedošlo ke snížení potenciálně vysokých výnosů zrna a jeho kvality. K dosažení vysokých výnosů přispělo chladné a deštivé počasí v květnu, které ale zároveň zvýšilo riziko polehnutí a šíření některých houbových chorob do vyšších pater stébla (DTR, braničnatka pšeničná).
Na mělkých a lehkých promyvných půdách mohly intenzivní květnové srážky vyplavit nitrátový dusík z prokořeněného půdního profilu. Proto na těchto půdách je nutné aplikovat kvalitativní dávku dusíku (40 kg N/ha při použití LAD, UREA-stabil, močovina, DAM – hadicemi), a to zejména k odrůdám, které dodaný dusík dokáží zhodnotit jak ve výnosu, tak i kvalitě zrna (např. Cubus). Naopak na hlubokých půdách po plodinách (řepka ozimá, mák apod.), které v loňském roce vzhledem k suchu nevyužily aplikovaný N se část tohoto dusíku nachází ve spodních vrstvách půdy a může být rostlinami využita v pozdějších fázích růstu.
U hustých porostů je nutné také zvážit aplikaci listových hnojiv, fungicidů se strobiluriny a různých stimulátorů růstu, které u některých odrůd zpomalují regulaci neproduktivních odnoží a dozrávání slámy.
Více informací k uvedeným aktuálním problémům je možné získat na polních dnech ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV) v Praze-Ruzyni (4. června) a v Lišanech u Rakovníka (18. června).

Ing. Pavel Růžek, CSc.,
Ing. Helena Kusá, PhD.,
Ing. Radek Vavera, PhD.
VÚRV, v. v. i., v Praze-Ruzyni


Zdroj: Agroweb

Hodnocení => průměr 092
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář