Renata Šarjaková, 3. červen 2008
Výběr odrůd řepky ozimé v roce 2008/2009
Výběr odrůd řepky ozimé v roce 2008/2009

 

 

     V roce 2007 přibylo rekordních 14 novinek do sortimentu odrůd řepky ozimé. Obdobná situace nastala i v letošním roce 2008, kdy ÚKZÚZ povolil zatím 13 novinek. V ČR je v současnosti registrováno celkem 71 odrůd řepky ozimé, k tomu přibývá dalších asi 30 odrůd s EU katalogu. Reálně se u nás ve větším pěstuje přes 60 odrůd. Odrůdy sice přibývají, ale současně s tím se snižuje jejich podíl na trhu. Již neplatí, že dominantní odrůda má převahu jako např. Lirajet v roce 1998 přes 30 %. V současnosti nejpěstovanější Ontario se pěstuje na asi 17 % výměry řepky ozimé. Sortiment se velmi rychle obměňuje, některé kvalitní odrůdy ještě než se dostanou do podvědomí a oblíbenosti zemědělců (např. Liprima, Siska a řada dalších) jsou vytlačeny stále se valící vlnou nových materiálů. Dříve si odrůdy udržely své postavení po dobu pěti až deseti let, nyní je to max. 5 let. Najdou se výjimky jako např. Navajo a Artus s registrací z roku 1999, které se díly své výkonnosti a plasticitě udržely na trhu téměř deset let. Orientace v tomto velkém množství odrůd je nepřehledná a věřit pouze reklamním doporučením některých prodejců nemusí být vždy správné rozhodnutí. Nejlepší je vidět odrůdy „na vlastní oči“, nejlépe v poloprovozních a provozních pokusech. ČZU Praha a SPZO pořádají každoročně v květnu a červnu řadu polních kázání k odrůdám řepky ozimé. Na těchto akcích je možné se s odrůdami i novinkami na řepkovém trhu blíže seznámit.

     Odrůda má rozhodující vliv na olejnatost, kterou ovlivňuje až ze 4 %, zatímco ročník a lokalita se podílí pouze 1 – 3 %. Proto orientace na odrůdy s vyšším obsahem oleje v oblastech teplých a suchých (okres Litoměřice, Rakovník, Znojmo aj.), kde jsou tradičně problémy s dosažením základní olejnatosti 42 % je správné rozhodnutí. K odrůdám s vyšší olejnatostí patří např.: Atlantic, NK Cicero, NK Octans, Oponent, NK Passion, Petra, Siska, aj.

 

Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

 

 

Zdroj: Agropol Chem reporter 5/2008

 


Hodnocení => průměr 064
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář