Renata Šarjaková, 19. květen 2008
Kdo u brambor vydrží, neprodělá

Tržní cena škrobárenských brambor musí být konkurenceschopná vůči nákupním cenám ostatních zemědělských komodit. Pokud škrobárny tuto cenu zemědělcům nezajistí, tak se u nás ani v Evropě bramborový škrob vyrábět nebude. Tato slova zazněla na setkání pěstitelů a dodavatelů brambor s největším výrobce bramborového škrobu v České republice Lyckeby Amylex, a. s. Jedním dechem je však třeba dodat, že z vystoupení představitelů horažďovické společnosti vyplynulo, že tuto situaci nepřipustí.

Průměrná cena škrobárenských brambor v roce 2007 byla 1960 Kč/t, letos by měla při obsahu škrobu 19 % dosáhnout 2069 Kč/t (2150 Kč při škrobnatosti 20 %, 2183 Kč při škrobnatosti 21 %). Do této ceny není zahrnut zvýšený paušál za dopravu o 30 %, příplatky za včasnou dodávku ani platby SAPS či top-up na jeden hektar zemědělské či orné půdy. „Konkurence zemědělských plodin spočívá především v míře rentability jejich pěstování,“ řekl přítomným ředitel společnosti Lyckeby Amylex Ing. Miloslav Chlan. „Musím konstatovat, že míra rentability u brambor se v posledním roce propadla na téměř poslední příčku, což ale neznamená, že zemědělci v roce 2007 vytvořili při pěstování škrobárenských brambor ztrátu. Je třeba si ale uvědomit, že tento ukazatel může z roku na rok kolísat v řádu až sta procent. Jsem přesvědčen o tom, že v rostlinné výrobě se bude míra rentability všech plodin postupně vyrovnávat a uspěje jen ten, kdo bude mít více podnikatelských záměrů včetně pěstování speciálních plodin, kam patří také škrobárenské brambory.

Úspěšná loňská kampaň
„Rok 2007 se oproti předešlému lišil v tom, že naši dodavatelé zasázeli o téměř 300 hektarů škrobárenských brambor méně,“ vrátil se k loňské sezóně Ing. František Kruml, agronomický ředitel Lyckeby Amylex, a. s. „Nebyl to pro nás dobrý začátek, při výnosech roku 2006 bychom měli nemalé problémy. Naštěstí rok 2007 byl příznivý, brambory se urodily a historicky jsme dosáhli u přepočteného škrobu nejlepších výsledků od roku 1994. Průměrný výnos brambor se dostal na úroveň 34 t/ha a i na Šumavě korespondovaly výnosy s běžnými výsledky na Vysočině. I když byla škrobnatost v loňském roce nižší než v roce 2006, vzhledem k dosaženým výnosům jsme z jednoho hektaru vyrobili 7,4 tuny škrobu. Je to odraz příznivých klimatických podmínek, které mají rozhodující roli, a také stále lepších pěstitelských zásahů a výkonnějších odrůd.“
V roce 2006 vyprodukovali v Horažďovicíh pouhých 13 tisíc tun škrobu a za brambory zaplatili 60 milionů korun. V roce 2007 vyrobila akciová společnost Lyckeby Amylex již 18 tisíc tun škrobu a za brambory zaplatila 102 miliony korun. Průměrná nákupní cena brambor byla již zmíněných 1960 Kč/tunu, což znamená náklad na surovinu v jedné tuně škrobu 9600 Kč, přičemž prodejní cena se pohybuje kolem 15 000 Kč/t u zákazníka. Ceny brambor i škrobu stoupají, a tak není divu, že letos má horažďovická společnost nasmlouvat řádově 80 000 tun brambor, což je o tisíc tun více než v roce 2007.

Zisk až na druhém místě
Lyckeby Amylex je konsolidovaná společnost připravena ustát i složitosti, které ji čekají letos a v příštích letech. Kromě bramborového škrobu a kationických škrobů má z hlediska výroby a prodeje rozhodující úlohu dextrin. Pro celkový hospodářský výsledek společnosti Lyckeby Amylex je jeho produkce rozhodující, neboť má největší přidanou hodnotu. Potravinářské dextriny umí vyrobit několik málo firem v Evropě, přitom z hlediska kvality a užitných vlastností patří horažďovická společnost ke špičce. V Evropě zaujímá přibližně 40 % trhu potravinářských dextrinů a je i jedním z nejvýznamnějších dovozců dextrinu do Ameriky.
„Do výroby dextrinu, konkrétně instantního, investujeme nemalé finanční prostředky, celková investice vyjde na dvacet milionů korun,“ vysvětlil přítomným Ing. Chlan. „Vzhledem ke kurzu dolaru a eura předpokládáme, že naši američtí zákazníci nebudou dále akceptovat navyšování cen a prodej bude zřejmě realizován jen v Evropě. Naším cílem je co nejlépe zhodnotit vlastní produkci a navýšit nákupní ceny škrobárenských brambor, které by uspokojily jejich pěstitele. V letošním roce hodláme zaplatit akceptovatelnou cenu zemědělcům tak, aby pro nás pěstovali škrobárenské brambory i v roce 2009. Dosažení zisku je až na druhém místě. Samozřejmě i o něj budeme usilovat.“

Proč pěstovat brambory?
Důvodů, proč pěstovat škrobárenské brambory, je podle ředitele akciové společnosti mnoho. Především je to budoucí tržní cena. Počítá se s tím, že současné pěstování škrobárenských brambor v budoucnosti ovlivní platbu na farmu a pro samotné zemědělce bude ziskovou záležitostí. Co je také podstatné, u speciálních plodin, kam škrobárenské brambory patří, je menší konkurence mezi zemědělci. A přitom tyto plodiny vytvářely a budou zřejmě vytvářet pro zemědělce stabilnější hospodářský výsledek.
„Pro české bramboráře je také důležitá dlouhodobá jistota prodeje škrobárenských brambor do naší společnosti,“ vyzdvihl další důvod Ing. Miloslav Chlan. „Pokud s pěstitelem uzavřeme na začátku sezóny smlouvu, má zaručený odbyt za předem stanovenou cenu. Důležitým faktorem pro pěstitelé škrobárenských brambor je také to, že bramborový škrob je nenahraditelnou surovinou a je o něj i ostatní vedlejší produkty stále větší zájem. Přestože máme v současné době špičkovou technologii, chybí nám provoz na zpracování největšího vedlejšího produktu - hlízové šťávy. Už dnes však máme připraven program, jak z hlízové šťávy vyrábět bramborový protein, či jak ji zahušťovat, aby ji bylo možné převážet na vetší vzdálenosti buď jako hnojivo či palivo do bioplynových stanic. Vždyť první poslání bioplynových stanic nespočívalo v tom, že se v nich bude „spalovat“ hlavní zemědělská produkce, ale že budou využívat především odpadní látky. Celková investice předpokládá vynaložit okolo sto milionů korun, pak budeme mít srovnatelnou technologii, jako škrobárny ve vyspělé západní Evropě.“
„Je nám jasné, že nákupní cena brambor musí konkurovat ostatním komoditám,“ řekl závěrem ředitel Chlan. „Abychom mohli zemědělcům zaplatit odpovídající tržní cenu, musíme k tomu vytvořit patřičné zdroje. Zaměřili jsme se proto na razantní snížení nákladů i pomocí mezikampaňové výroby, která využije škrobárnu k další výrobě. Chceme zvýšit paušál na dopravu každý rok o 30 %, takže v budoucnu budeme platit dopravu celou. Nebude záležet na vzdálenosti dodavatele, ale na tom, kolik brambor vypěstuje z jednoho hektaru a v jaké kvalitě a škrobnatosti je k nám dodá.“


Zdroj: Agroweb

Hodnocení => průměr 088
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář