Příčiny a důsledky změn klimatu

„Příčinou změny klimatu je především lidská činnost, zvláště spalování fosilních paliv, související s vypouštěním skleníkových plynů. To jsou plyny vyskytující se v atmosféře Země, jež pohlcují dlouhovlnné infračervené záření odražené od zemského povrchu. Tím je ohřívána spodní vrstva atmosféry a zemský povrch. Rozhodujícími skleníkovým plyny jsou CO2, CH4 či N2O“ vysvětlil na úvod Ing. Lošák.
Pod pojmem změna klimatu je třeba podle jeho slov vidět několik aspektů - primárním důsledkem je zvýšení teploty, která má však přímou vazbu k dalším meteorologickým prvkům, jako jsou např. změny vlhkosti či tlaku vzduchu, tvorba oblačnosti, pohyb vzduchových hmot a v konečném důsledku ovlivňuje celý klimatický systém.
Průměrná teplota vzduchu se za posledních 140 let zvýšila o 0,6 oC. Do roku 2100 má být na území České republiky další nárůst o 1,5 až 4,5 oC. Ing. Lošák připomněl, že loňský rok byl s průměrnou teplotou 9, 1 oC nejteplejším rokem za podlesních 232 let.

Vliv na rostliny

„Navýšení koncentrace CO2 způsobuje u rostlin uzavírání průduchů listů, díky čemuž se snižuje výpar vody z rostlin a dochází se zlepšení využívání vody rostlinou. U rostlin skupiny C3, do níž patří většina dnes běžně pěstovaných plodin, dochází za takových podmínek k nárůstu biomasy až o 17 %. Oproti tomu u rostlin typu C4 (kukuřice, čirok) nebude výnosové zvýšení tak výrazné“ zaznělo dále v přednášce s tím, že limitujícím faktorem pro růst, vývoj a příjem živin bude dostupnost vody rostlinám.
Podle Ing. Lošáka lze předpokládat, že kromě vyššího výparu vody z půdy ubude letních srážek asi o 8 – 25 %, čímž se dále u rostlin prohloubí stres ze sucha. Je předpoklad redukce i tzv. zahradnických dešťů na úkor dešťů přívalových, které mohou způsobit erozi půdy či poničit úrodu. Období s možným výskytem sněhové pokrývky se v roce 2050 zkrátí až o 30 dnů. Především v oblastech s nadmořskou výškou pod 300 m n. m je třeba počítat s kratší zimou s výrazným snížením sněhových srážek. Doba vegetace by se v roce 2050 měla prodloužit o 20 – 30 dnů.

Změny v agrotechnice

Jak se zmíněné skutečnosti projeví v agrotechnice pěstovaných plodin Ing. Lošák shrnul do několika bodů:
• O 6 – 12 % vroste počet dnů s vhodnými půdními a klimatickými podmínkami pro jarní setí.
• O 6 – 10 % vzroste v červenci až září počet dnů vhodných pro sklizeň, především v místech nad 500 m n. m (varianta suchých žní).
• Počet vhodných dnů ke sklizni v měsíci červnu se nezmění.
• V červenci až září klesne počet dnů vhodných ke zpracování půdy a setí - půdní profil bude příliš suchý.
• Ohroženy budou časné výsevy např. ozimé řepky (obtížné zpracování půdy a deficit vody pro vzcházení rostlin) a následné seče trvalých travních porostů (nedostatek vláhy).

Větší pozornost výživě rostlin

Při celosvětově narůstající poptávce po potravinách je výživa rostlin i přes zvyšující se cenu hnojiv významným intenzifikačním faktorem. Její význam bude v budoucnu narůstat a to nejenom v souvislosti se změnami klimatu.
Při zvyšující se teplotě roste totiž i příjem živin. Například fosfor je přijímán až při teplotě kolem 10 oC, dusík nitrátový (ledkový) při teplotě nad 5 oC, zatímco dusík amonný již při teplotě nad 3 oC. Dřívější příjem živin si logicky vyžádá i dřívější jarní přihnojení a vyšší výkon fotosyntézy i vyšší dávky hnojiv. Vzhledem k předpokládanému nárůstu srážek v měsících listopad až leden (o 4 – 8 %) se však zvýší riziko vyplavení živin během zimy, hlavně nitrátů, síranů, chloridů. Aplikace hnojiv s těmito živinami bude proto vhodnější až na jaře.
Ing. Lošák také upozornil na nezbytnost vyvážené (a nikoli jednostranné) výživy rostlin všemi makro- i mikroprvky racionálním organo-minerálním hnojením založeném na bilančním principu a připomněl známý Liebigův zákon minima. Výživu draslíkem uvedl jako příklad. Právě tento prvek totiž mimojiné ovlivňuje v rostlině vodní režim a zvyšuje odolnost vůči suchu. Kromě toho má také pozitivní vliv na přezimování rostlin, jejich zdravotní stav či odolnost proti poléhání. Vápník spolu s fosforem se zase významně podílejí na formování kořenového systému. I pro výživu rostlin však zůstane v budoucnu limitujícím faktorem dostatek vláhy.