Je také karanténní chorobou podle směrnice EC - Plant Health Directive a podle britského zákona Plant Health Order, které mají omezit její šíření zvláště v oblastech, které jsou v současnosti prosté bakteriální spály růžovitých.

     Ve Velké Británii sehrály hlavní roli v šíření této choroby hlohové živé ploty sázené podél silnic a železnic. Zárodky choroby mohou být po nich přenášeny ve vlhkém počasí v drobných vodních kapičkách přenášených vzdušnými proudy vzduchu vytvářenými dopravním ruchem. Má se za to, že nepřítomnost hlohových živých plotů ve vrchovinách sehrála hlavní úlohu v izolování některých oblastí od této choroby. Ta není přítomna v prostoru od Severního Irska k ostrovu Man a Normandským ostrovům, ale je široce rozšířena ve zbytku Velké Británie. 

     Protože chorobu způsobuje bakterie, neexistují žádné prostředky chemické ochrany  povolené ve Velké Británii nebo Evropě, protože široce rozšířené používání antibiotik by mohlo ohrozit jejich účinnost proti chorobám lidí a zvířat.

     Na britských školkách a množitelských provozech jsou prevence a pěstební způsoby ochrany jedinou možností. Některé fungicidy používané ke kontrole houbových chorob na okrasných rostlinách mohou pomoci chránit proti infekci a mohly by být považovány za součást integrovaného programu ochrany proti chorobám, zvláště ve vlhkých jarních sezonách v oblastech s vysokým rizikem inokula.

     Množitelské provozy produkující vůči chorobě citlivé hostitelské druhy musí být registrovány a schvalovány k vydávání průkazů rostlin pro hostitelský materiál. Oblasti EC, kde tato nemoc není usídlena, jsou Chráněné zóny (Protected Zones) – hostitelské rostliny prodávané nebo do nich přemisťované musí být pěstované v provozovnách chráněných Nárazníkovou zónou proti spále (Fireblight Buffer Zone) odsouhlasenou inspektory ochrany rostlin.

Jak chorobu rozpoznat

     Celkový vzhled infikovaných rostlin - se zčernalými květy, listy a větvičkami se podobá vzhledu rostlin ožehnutých ohněm.

     Zcela charakteristický je vzhled propadlých nekrotických skvrn s bíle až zlatě zbarveným bakteriálním slizem, vytékajícím z infikovaných částí a červenohnědého zbarvení pod kůrou, zvláště pod nekrotickými skvrnami.

     Mnohem méně vážná bakterióza způsobovaná bakterií Pseudomonas syringae je v časných stadiích podobná, ale u této choroby se infekce výjimečně vyvíjí v okolí trnů. Je nejpravděpodobnější, že se objeví během vlhkého nebo chladného počasí v době květu.

Biologie choroby

     Bakteriální spála růžovitých je způsobována bakterií Erwina amylovora, která infikuje druhy z podčeledi podčeledi jabloňovitých (Maloideae) z čeledi růžovitých (Rosaceae). Pochází ze Severní Ameriky.

     U nejcitlivějšího rodu - hrušní začíná infekce v květech a pak se šíří rychle dolů
řapíkem a do větví, případně ničí celý strom. U jiných druhů infekce často začíná ve výhoncích nebo v listech a nešíří se obvykle do hlavních větví nebo kmene.

     Tato bakterie přežívá během zimy v nekrózách na větvích. Protože rostlina končí na jaře období vegetačního klidu (dormanci), nekrózy začínají vylučovat sliz obsahující bakteriální spory v přibližně stejné době, kdy se květní pupeny začínají otevírat. Tento sliz může prosakovat z jakékoli části rostliny za podmínek vlhka nebo mokra.

     Bakteriální spory jsou šířeny rozstřikovanou dešťovou vodou nebo jemnými vodními kapičkami přinášenými větrem a hmyzem, který přenáší pyl nebo nektar. Přitom jsou přenášeny spory na neinfikované květy.

     Nové infekce pronikají rovněž květy nebo poraněními nebo lenticelami u mladých výhonků.  

     Hostiteli bakteriální spály růžovitých jsou rody: Amelanchier, Chaenomeles, Cotoneaster, Crataegus, Cydonia, Eriobotrya, Malus, Mespilus, Photinia, Pyracantha, Pyrus a Sorbus (jeřáb Sorbus intermedia je hostitelem, ale nevykazuje symptomy).

     Pozdě kvetoucí odrůdy, zvláště starší jabloně a moštové hrušně jsou citlivé kvůli rozsáhlému inokulu bakterie přítomnému v době květu.

Symptomy choroby

     Počáteční symptomy následující po infekci květů jsou vadnutí a odumírání květů.

     Infekce výhonků způsobuje vadnutí a odumření výhonku. To může být provázeno ohnutím konce výhonku do tvaru „ovčácké hole“.

     Na listech se mohou objevovat nekrotické skvrny šířící se od okraje nebo od řapíku a centrální cévy.

     Propadlé nekrotické skvrny na větvičkách se mohou šířit na hlavní kmen a likvidovat rostlinu kroužkováním.

     Červenohnědé zbarvení je často přítomné ve dřevě pod těmito nekrotickými skvrnami.

Chemické způsoby ochrany

     Neexistují žádné specifická chemická ošetření pro prevenci nebo potlačování bakteriální spály růžovitých. Přípravky Croptex Fungex od společnosti Certis (uhličitan měďnatý s uhličitanem amonným), Cuprokylt od společnosti Unicrop (oxychlorid měďnatý) nebo bordeauxská směs (roztok síranu měďnatého a vápna) používané jako součást integrovaného programu ochrany proti chorobám, mohou pomoci zabránit infekci. Je třeba kontrolovat informace o bezpečnosti/citlivosti plodiny.

Pěstební způsoby ochrany

     Jestliže infekce je nacházena ve školce nebo množitelském provozu nebo v jejich bezprostředním sousedství, infikované rostliny musí být vybrány a spáleny.

     Musí být používán jen zdravý rostlinný materiál provázený odpovídajícím průkazem rostliny.

     Při prořezávání citlivých druhů je třeba dezinfikovat nástroje mezi ošetřením rostlin.

     Je třeba se vyvarovat používání hostitelského materiálu ve větrolamech, ochranných lesních pásech a v porostech mezí.

     Mechanické ošetření hlohových živých plotů tak, aby se zabránilo kvetení (při vyhýbání se ptačím hnízdům) může pomoci snížit riziko infekce.

     Je třeba pěstovat a používat ty nejméně citlivé nebo rezistentní kultivary, kde je to jen možné.

Biologické způsoby ochrany

     Ve Spojených státech je k dispozici přípravek zvaný Blight Ban pro použití proti bakteriální spále růžovitých. Je aplikován před kvetením a během něho.

     V Německu výzkumníci  zjistili, že některé přírodní rostlinné extrakty (včetně z dřišťálu, ruje a mahónie) mají určitou preventivní aktivitu proti spále růžovitých za polních podmínek.

     Ve Velké Británii nejsou k dispozici nebo nejsou legálně schváleny žádné přípravky biologické ochrany.

Horticultural Week, 2005, 14 July, s. 26 – 27                                                                     Zdroj info ÚZPI