Školní zemědělský podnik (ŠZP) Lány je účelovým zařízením České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze. Hlavním úkolem školního podniku je zabezpečit realizaci hlavní činnosti univerzity, vytvářet podmínky pro odbornou výchovu a praktickou výuku studentů ČZU v Praze, ostatních zemědělských škol a odborné veřejnosti.
Školní podnik také vytváří zázemí pro výzkumnou a pedagogickou práci fakult, institutů a kateder ČZU v Praze. Ročně se vystřídá 250 až 300 studentů, kteří tam plní svou povinnou praxi.
ŠZP Lány se dělí na jednotlivá střediska. Středisko zemědělské výroby Lány zajišťuje rostlinnou výrobu. Organizačně do něj patří i chov dojeného skotu – asi 80 kusů plemene jersey a přibližně 430 kusů holštýnského plemene. Středisko chovu a výroby drůbežího masa má na starosti chov kuřecích brojlerů a provoz drůbežích jatek. V obci Červený Újezd sídlí středisko chovu prasat.

Téměř tři tisíce hektarů
Středisko zemědělské výroby Lány zajišťuje většinu krmiv pro výše uvedená hospodářská zvířata a navíc produkuje komodity, se kterými podnik obchoduje. Jeho vedoucí Ing. Martin Křenek středisko představil: „Na starosti máme 2725 hektarů orné půdy a 172 hektarů luk“.
Největší výměra patří ozimé pšenici potravinářské i krmné. Dohromady jí bylo v loňském roce 851 ha při průměrném hektarovém výnosu 5,31 tuny. Loňský výsledek negativně ovlivnilo sucho, protože v jiných letech se daří sklízet přes šest tun zrna z jednoho hektaru.
Druhou nejvýznamnější obilninou je jarní ječmen. Toho v roce 2007 školní statek pěstoval 586 ha. Průměrný výnos dosáhl 4,09 t/ha. Velmi úspěšným bylo 191 hektarů ozimého ječmene, v loňském roce se ho v průměru sklízelo 6,26 t/ha.
Hlavní olejninou je v podniku ozimá řepka. Loni rostla na 472 hektarech a sklidilo se 3,72 t/ha. „Za poslední čtyři roky se nám podařilo ustálit výnosy mezi 3,5 až 4,1 t/ha,“ pochlubil se Ing. Křenek. Hlavní důvod vidí v časném výsevu a kvalitnějším založení porostu.
„Kukuřice jsme dohromady pěstovali okolo 315 hektarů,“ uvedl vedoucí střediska. Nejvíce je kukuřice na siláž, za ní kukuřice na zrno a pro výrobu CCM. Pro zajištění krmiva skotu pěstují na 250 hektarech vojtěšku.

První rok na zkoušku
Loňský rok byl pro zemědělce příznivý. Významnou měrou se na tom podílely vysoké ceny jednotlivých komodit na světovém i tuzemském trhu. Proti tomuto trendu ale byly povětrnostní podmínky především na jaře 2007. Sucho na začátku loňského roku postihlo také ŠZP Lány. „Tehdy trpěly hlavně jařiny, vzpomínal Ing. Křenek. „Loni jsme dostaly nabídku od společnosti Chemap Agro, s r. o., vyzkoušet asi na třiceti hektarech přípravek Rexan.“
V Lánech tento přípravek aplikovali na část sedmdesátihektarového pole, takže měli zároveň srovnání s neošetřeným porostem. „Nejde o příliš dobrou půdu, a tak jsme aplikovali Rexan v doporučené dávce 0,1 l/ha na porost ve fázi tří až čtyř listů,“ řekl Ing. Křenek
Rexan je rostlinný stimulátor obsahující synergickou směs prekurzoru auxinu a fenolického inhibitoru. Přípravek je registrovaný pro aplikaci do jarního ječmenu, ozimých obilnin a řepky.
„Nakonec se porost, na který jsme aplikovali Rexan, dostal na šest odnoží. Naproti tomu neošetřené rostliny měly na nejhorší půdě jednu až dvě odnože a část s lepší půdou asi čtyři až pět odnoží,“ popisoval vedoucí střediska a navíc oceňoval u ošetřeného pole vyrovnanost odnoží. Ostatní přípravky, herbicidy, listovou výživu či přípravek Sunagreen pro udržení odnoží jsme již aplikovali celoplošně, doplnil Ing. Křenek. V konečném efektu byl rozdíl ve výnosu 0,5 t/ha ve prospěch části pole ošetřené Rexanem, dodal.
Cena přípravku není příliš nákladnou investicí a při současných cenách obilí a hektarovém výnosu o několik desetin tun vyšším se tento vklad vyplatí, věří Ing. Křenek. Rexan ale není jediným intenzifikačním opatřením, o kterém ve Středisku zemědělské výroby Lány uvažují.

Zdroj: Agroweb