Bakteriální choroby cibule jsou potenciálním problémem, kterému se pěstitelé mohou vyhnout tím, že provedou včas některá rozhodnutí managementu. Tři hlavní bakteriální choroby, které postihují cibuli pěstovanou v Kalifornii a jiných oblastech USA jsou: měkká hniloba způsobovaná bakterií Erwinia carotovora ssp. carotovora, hniloba vnějších suknic (původce - bakterie Burkholderia cepacia, syn. Pseudomonas  cepacia) a bakteriová skvrnitost (původce – bakterie Burkholderia gladioli ssp. allicola).

     Všechny tři choroby vykazují velmi podobné symptomy, ale jsou způsobovány třemi rozdílnými bakteriemi. Běžným symptomem je rozklad dužnatých šupin uvnitř cibule.

     Jedna nebo více z vnitřních šupin měkne a vodnatí a postižená tkáň s vývojem choroby mění barvu ze žluté na hnědou. Krček měkne a kašovití a listy žloutnou, vadnou a klesají dolů. Případně se celá cibule rozkládá na kašovitou, odporně páchnoucí hmotu.

     Tento problém nemusí být na poli zpozorován, ale objeví se na poli později jako posklizňový problém, při přepravě nebo když jsou cibule umístěny ve skladu.

Podobné symptomy

     Opět, symptomy těchto tří chorob jsou velmi podobné. Každá choroba je způsobována bakterií, které jsou běžně nacházeny v půdě, zvláště organismus  Erwinia carotovora ssp. carotovora. Tato bakterie může být nacházena také ve vodě, rostlinném odpadu nebo na jiných rostlinách. Hniloba vnějších suknic (Burkholderia cepacia) a bakteriová skvrnitost (Burkholderia gladioli ssp. allicola) vstupují do rostliny cibule prostřednictvím ranek na listech. Tato poranění mohou pocházet z poškození způsobených třásněnkami (Thysanoptera) nebo plísní cibulovou (Peronospora destructor), potlučením kroupami  nebo jinými příčinami. Ve všech případech je potřeba volně se pohybující voda k tomu, aby přemístila bakterie do míst poranění a dovnitř rostliny. Rozstřikování vody z postřikovacího, rozprašovacího zavlažování nebo déšť jsou nejběžnějšími cestami, kterými se bakterie dostává do poškozené části rostliny.

     Jakmile je bakterie na listech, sestupuje směrem k cibuli, kde se šupiny v cibuli rozkládají.

     Naštěstí je plodina  velmi rezistentní vůči těmto bakteriím předtím, než vytvoří cibule. Ale jakmile začnou rostliny tvořit cibule, pak se stanou k infekci vnímavé.

     Podle způsobu, jakým se tyto choroby vyvíjejí, existují opatření, které mohou pěstitelé podniknout, aby vyvarovali problémů. To nejjednodušší je závlahu postřikem změnit na závlahu brázdovým podmokem. Toto druh zavlažování eliminuje rozstřikování vody po listech a cibulích. Jestliže je použito postřikování, neměla by se používat recirkulovaná voda. Tyto bakterie přežívají ve vodě a používání takové vody tuto bakterii šíří.

     Pěstitelé by si měli být vědomi, že jestliže se na nati ukazuje poškození od hmyzu, chorob, krupobití nebo jinými vlivy, že k bakteriální infekce může dojít může dojít poté, co rostliny vytvoří  cibule. Ochraňování nati včasně je důležité při vyvarování se bakteriálním problémům později.

     Cibule by měly být sklízeny poté, co nať je plně zralá a rychle a zcela odstraněna tak, aby krčky byly uzavřeny. Necitelné zacházení s cibulemi by také mělo být vyloučeno, aby se zabránilo potlučení a pomačkání.

     Cibule jsou plodinou s dlouhou sezonou a pěstitelé nechtějí být překvapeni  problémy na konci sezony. Tyto bakteriální problémy jsou záležitostí, která se může objevit pozdě nebo dokonce po sklizni. Ale znovu – tím, že pěstitelé budou vědomi těchto problémů a podniknou správná preventivní opatření, se mohou vyhnout trápením později v roce.   

Rostoucí problém

     Dalším bakteriálním problémem u cibule je hniloba listů způsobovaná bakterií Xanthomonas axonopodis ssp. allii. Ačkoli není tak rozšířená jako výše uvedené choroby, je rostoucím problémem v některých částech Spojených států.

     Tato choroba je hlášena jen z několika málo míst, poprvé na Havaji v roce 1974. Od té doby je nacházena v Texasu, Coloradu, Georgii a v několika jiných místech ve světě. Protože je to relativně nová choroba cibule, je o ní velmi málo známo. Nyní se zkoumá, jak je introdukována, jak se šíří a co lze podnikat v ochraně proti ní.

     U postižených rostlin se vyvíjejí mokvavé nekrózy, které se objevují nejdříve na vnějších listech a pak se šíří na mladší vnitřní listy. Tyto eliptické nekrotické skvrny, které se šíří nahoru a dolů po listu a jak stárnou, zasychají a získávají papírový vzhled. Na některých polích může být postižena většina listového zápoje. Hlavní rozdíl mezi hnilobou listů a jinými bakteriálními chorobami je to, že Xanthomonas nezpůsobuje hnilobu cibule. Ačkoli nekrotické skvrny se nikdy nešíří do cibulí, výnosy jsou sníženy, protože cibule jsou menší než normální, pravděpodobně kvůli ztrátě listové plochy.

     Zdá se, že baktericidy pomáhají udržet hnilobu listů pod kontrolou, zvláště jestliže jsou používány ve směsích míchaných v tanku s fungicidy na bázi mankozebu.

American Vegetable Grower, 2005, August, s. 12                                                     Zdroj info ÚZPI