Plochy hrachu nadále klesají. Nic na tom nemění ani skutečnost, že zařazení této plodiny do osevních postupů má mnoho pozitiv. Příčiny jsou podle Evropské asociace luskovin zřejmé – pěstování pšenice a řepky pro energetické účely je marketingově natolik lákavé, že konkurence a uplatnění ostatních plodin jsou velmi obtížné.

Loňská plocha hrachu byla 21 tisíc hektarů a podobně tomu bude zřejmě i letos. Otázkou je, zda by v případě zájmu o vyšší výměru měli pěstitelé k dispozici dostatek osiva. Jak mimo jiné zaznělo na seminářích Pěstování luskovin uspořádaných na začátku března v Jaroměřicích nad Rokytnou a v Kočí u Chrudimi Asociací pěstitelů a zpracovatelů luskovin, z loňské sklizně je osiva k dispozici poměrně málo, neboť jeho výrobě nepřálo počasí. Sklízelo se při poměrně nízké vlhkosti suroviny a kvůli špatnému nastavená čistících linek semena praskala a docházelo k ulamování klíčků.

Hrách zvýší výnos následné plodiny

Vynikající předplodinová hodnota daná fixací vzdušného dusíku a jeho převodem do půdy, příznivé fytosanitární účinky, provzdušnění půdy, to jsou jen některé přednosti hrachu, o kterých ve své přednášce hovořil Ing. Miroslav Hýbl, Ph.D., ze společnosti Agritec, výzkum, šlechtění, služby, s. r. o., Šumperk. To, že nejde o pouhou teorii ilustroval i na konkrétních číslech. Hrách může zvýšit výnos následně pěstované obilniny až o 1 t/ha.
Loňský průměrný výnos hrachu byl v České republice 2,52 t/ha. Jak k tomu Ing. Hýbl dodal, tento výnos je bohužel pod hranicí rentability, která je při aktuálních cenách asi 3 t/ha.
Připomeňme, že podle Českého statistického úřadu cena hrachu po loňské sklizni nepřesáhla 4000 Kč/t, v závěru roku se však cena krmného hrachu pohybovala na úrovní 6000 – 7000 Kč/t, surovina pro potravinářské účely na úrovni 7000 – 9000 Kč/t.

Využít výnosový potenciál

To, že je dosažení rentabilního výnosu je reálné, dokazují prezentované výsledky některých úspěšných pěstitelů luskovin. V řadě podniků sklízeli loni více než 4 t/ha hrachu.
Výnosový potenciál současných odrůd hrachu je nad 5 t/ha. Z přednášky Ing. Hýbla vyplynulo, že k dosažení takových výnosů je nezbytné změnit přístup k pěstování hrachu a nechápat jej jako tzv. doběrnou, extenzivní plodinu.

Pozor na některé chyby v agrotechnice

Častou chybou agrotechniky je například nesprávný výběr pozemku, neboť hrách vyžaduje mírné polohy. Důležitý je dostatek vláhy pro klíčení. Semeno hrachu potřebuje k naklíčení asi čtyřnásobné množství vody než je jeho hmotnost, což při hmotnosti tisíce semen asi 220 g znamená více než čtyřnásobnou potřebu vody než je tomu například u pšenice. Právě kvůli potřebě vláhy má být hrách vyséván v první etapě jarních prací. I proto již v době konání seminářů měli někteří pěstitelé hrách zasetý. Jak však Ing. Hýbl okomentoval, únorové termíny jsou poněkud časné. Nízké teploty pochopitelně znamenají prodloužení doby vzcházejí a tudíž prodloužení období možného napadení chorobami.
Správná hloubka setí 4 – 6 cm a následné zaválení jsou další z mnoha zmiňovaných opatření.
Ing. Hýbl upozornil i na to, že hrách nesnáší kyselé půdy. Doporučil proto i přímé vápnění, jež hrách snáší.
I přes vysoké ceny hnojiv doporučil k hrachu startovací dávku dusíkatého hnojení - asi 40 kg N/ha. Vzhledem k fixaci dusíku se vynaložené náklady vrátí rovněž ve zvýšení výnosu následné plodiny. Dalším opatřením, které se vyplatí právě ve vztahu k následným plodinám, je inokulace, čili dodání hlízkových bakterií. Toto opatření se týká především pozemků, na nichž hrách nebyl dlouho pěstován.

Zdroj: Petra Vaňatová