Ceny naprosté většiny rostlinných komodit začaly před sklizní prudce růst a zastavily se často až na dvojnásobné hodnotě proti roku 2006. Výjimkou nebyla ani slunečnice.

Slunečnice je jednou z plodin, které se věnuje Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO). Proto součástí 24. vyhodnocovacího semináře Systému výroby řepky v Hluku u Uherského Hradiště bylo také samostatné jednání Systém výroby slunečnice. Toto tradiční setkání uspořádal SPZO spolu s akciovou společností Dolňácko, Hluk.
Letos se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) pěstovala slunečnice u nás na ploše 24 425 ha. Na konci listopadu, kdy se zmiňované jednání v hluku konalo, odhadoval SPZO průměrný výnos z jednoho hektaru asi 2,23 tuny slunečnicových nažek. Produkce by se měla pohybovat kolem hranice 55 tisíc tun. Jednoznačně příznivá pro pěstitele slunečnice je cena, za kterou svou produkci letos prodávají. V době sklizně se u nás průměrná cena jedné tuny nažek pohybovala kolem 9500 Kč a výjimkou nejsou zemědělci, kteří prodávají slunečnici za 11 000 Kč a více. Podrobně rozebral příčiny této situace na zmiňovaném setkání Ing. Božetěch Málek ze SPZO.

Nadprůměrně teplý rok s podprůměrnými srážkami
I když je slunečnice plodinou, která se poměrně dobře vyrovnává se suchem, vysoké teploty a nedostatek srážek v letošním roce negativně ovlivnil také ji. Za kritické období pro celkový vývoj slunečnice v tomto roce považuje Ing. Málek absenci srážek provázené nadprůměrně vysokými denními teplotami především v měsíci dubnu, květnu a červenci.
Téměř 90 procent z celkové plochy slunečnice zaseli zemědělci již do konce druhé dekády dubna. Srážkově byl ale tento měsíc podprůměrný a na některých místech nezaznamenali pěstitelé ani meteorologové déšť vůbec. To se projevilo především nejednotným vzcházením porostů. Kvůli zhoršeným podmínkám nebyly výjimkou ani porosty, které vzešly jen ze 75 %. Na polích pak bylo možné rozpoznat i více než tři vývojová stadia a porosty byly silně mezerovité, vzpomínal Ing. Málek. Tak bylo postiženo asi 80 % ploch a tento stav v mnoha případech vydržel až do sklizně, dodal.
S ohledem na časný termín setí a průběh počasí byla vegetace urychlena v období dozrávání asi o deset až čtrnáct dnů oproti dlouhodobému průměru. Některé porosty, především v nejteplejších oblastech na lehkých půdách, nouzově dozrávaly v důsledku dlouhotrvajícího sucha trvajícího v červenci a první polovině srpna. „První sklizně tak poškozených porostů jsme zaznamenali již okolo 15. srpna,“ popisoval Ing. Málek a dodal, že po vydatnějších srážkách v závěru měsíce srpna a na počátku září se další sklizeň posunula až do druhé poloviny září.
Podle šetření SPZO se asi 43 % ploch sklízelo bez desikace. Podle našich sledování se slunečnice sklízela při vlhkosti v průměru 9,6 % a olejnatost semen se pohybovala od 42 do 47 %, doplnil.
Letošní plocha 24 425 hektarů znamená meziroční pokles o 22 646 ha, což je historicky nejnižší plocha od roku 1998. Největší pokles byl zaznamenán v Čechách, a to až o 54 %, což představuje snížení plochy téměř o dvanáct tisíc hektarů na celkovou plochu 10 253 ha. Podobná situace byla i na Moravě, kde ubylo 43 % ploch, což představuje ve srovnání s rokem 2006 více než deset tisíc hektarů. Největší pěstitelská plocha byla již tradičně v Jihomoravském kraji (12 566 ha), Středočeském kraji (5692 ha) a kraji Ústeckém (3059 ha).
Pokles ploch u nás byl důsledkem především velmi nízkých výkupních cen (během sklizně 2006 se průměrná farmářská cena v ČR pohybovala kolem 5250 Kč/t). Dalším důvodem byly nižší výnosy a také předpoklad růstu cen u jiných komodit. Podle Ing. Málka skončilo pěstování slunečnice v roce 2006 u většiny podniků s ekonomickou ztrátou a uvolněná plocha tak byla letos nahrazena jarním ječmenem, kukuřicí na zrno a mákem.

Plochy klesaly nejen u nás
Pokles ploch zaznamenala nejen Česká republika, ale celá severní polokoule, připomněl letošní situaci Ing. Málek. To je podle něj hlavní důvod pro dramatický nárůst výkupních cen. Vážné poškození porostů zaznamenali pěstitelé v oblastech jižní Ukrajiny, některých částech Ruska, v Turecku. Další příčinu vidí v opožděném zakládání porostů této plodiny v Argentině, která je nejvýznamnějším producentem slunečnice na jižní polokouli.
Pěstitelská plocha slunečnice v Evropské unii se v posledních letech dosahuje přibližně 3,6 milionu hektarů. V marketingovém roce 2007/2008 se odhaduje snížení sklizňové plochy proti předchozímu období o 0,46 milionu hektarů.
Plochu slunečnice nezvýšil ani jeden producent z EU-27. Rumunsko hlásí meziroční pokles ploch o 131 tisíc hektarů. Letos druhý největší pěstitel Španělsko odhaduje pokles jen o 15 tisíc hektarů. Bulharsko předpokládá sklizňovou plochu menší o 120 tisíc hektarů. Ve Francii bylo letos o 109 tisíc hektarů slunečnice méně. Nevelký pokles o 15 tisíc hektarů ohlásilo Maďarsko. Zatímco u většiny států poklesly plochy o více než deset procent, pouze u Španělska a Maďarska lze hovořit o stabilnějších plochách, zhodnotil situaci v unii Ing. Málek.
Za poslední tři roky dosahuje nejvyšších a zároveň nejstabilnějších výnosů Francie s průměrem 2,33 t/ha, dále Itálie (2,21 t/ha) a Maďarsko (1,94 t/ha). Česká republika se svým tříletým průměrem asi 2,25 t/ha se řadí mezi špičkové producenty slunečnice. Odborníci očekávají, že export v rámci EU-27 se výrazně sníží, a to z 802 tisíc na 90 tisíc tun. To představuje pokles o více než 90 % ve srovnání s minulým rokem.

Perspektivní plodina
Pěstování slunečnice v podmínkách České republiky i v rámci celé Evropské unie má svou budoucnost i perspektivu. Povětrnostní podmínky během vegetačního období v roce 2007 jen potvrdily trendy uváděné v posledních studiích klimatologů. V nich odborníci předpovídají především růst teplot a srážek, střídání sucha s častějším výskytem záplav. Teplé oblasti doposud využívané k intenzivní rostlinné produkci se v posledních letech potýkají s nedostatkem srážek. Vědci proto očekávají posun intenzivní zemědělské výroby do vláhově jistějších oblastí, především výše položených regionů.
Slunečnice jako jedna z mála plodin je schopná se do určité míry vypořádat i s případným nedostatkem srážek a vysokými teplotami, zdůrazňoval Ing. Málek, a tak lze předpokládat, že se její plochy mohou dále rozšiřovat.

Zdroj: Petr Hezký