„Přiblížíme se tak blíže k zákazníkovi a budeme mu schopni nabídnout kvalitní služby ve vhodném čase,“ uvedl na 21. Zea – hovorech Ing. Stanislav Padrůněk, majitel společnosti. Povídání o kukuřici se letos uskutečnilo na konci listopadu v Pěnčíně u Turnova a v Krásné Hoře nad Vltavou. Zatímco v předchozích letech byly hlavními body programu pravidelných Zea – hovorů především záležitosti pěstitelské technologie, na těch letošních byla pozornost soustředěna hlavně na efektivní využití kukuřice, a to nad rámec samotného zemědělství. Podtitul na pozvánce Průmyslové využití produktů kukuřice: zrno – bioplyn – biolíh dává tušit šíři problematiky. A protože přednášející z Německa pojali bioplynové stanice a jejich provoz opravdu podrobně, zaslouží si tyto informace samostatný článek, který uveřejníme v některém z dalších čísel Zemědělce. Nyní tedy zůstaňme u pěstitele a jeho problémech, s nimiž se může potýkat zvláště na jaře. Intenzita bude nutná Rozpor mezi požadavky na produkci potravin a tvorbu energie z obnovitelných zdrojů se přiostřuje a pravděpodobně se brzy stane hlavním problémem současného zemědělství. „Možnost využívat půdu k nepotravinářským účelům je pro pěstitele velká výzva,“ zdůraznil v úvodním vystoupení Ing. Padrůněk. Zároveň ale upozornil, že za stavu, kdy si dva směry využití půdy vzájemně konkurují, bude nezbytné preferovat intenzivní pěstitelské technologie. Ze třech významných plodin, které jsou schopny uspokojovat potřeby lidstva na potraviny i energii – rýže, pšenice a kukuřice – zaujme podle Ing. Padrůňka hlavní roli právě kukuřice. Možnosti, jež tato plodina skýtá už samotným biologickým potenciálem, jsou totiž opravdu značné. Je ovšem třeba jich umět účelně využít. Kukuřice potřebuje péči „Přejdu-li kvalitní předseťovou přípravu půdy, což je pochopitelně velmi důležitá součást zakládání porostů, je u kukuřice třeba věnovat zvýšenou pozornost přesnosti setí,“ řekl Ing. Stanislav Valenta, poradce pro kukuřici společnosti Zea Sedmihorky. Zároveň podal podrobnější vysvětlení. „Kukuřice nesnáší ani konkurenci plevelů, ani svoji vlastní. Potřebuje dostatek světla, protože jinak nedosáhne očekávaného efektu. Špatné založení porostu vždy znamená snížení výnosu.“ Podle výsledků pokusů bylo v palicích z nevyrovnaného porostu jen 65 % zrn proti optimálně založenému porostu. „Znamená to i ekonomickou ztrátu, protože náklady na pěstování byly vynaloženy tak jako tak, ale výnos, a tudíž tržby byly nižší,“ zdůraznil Ing. Valenta s tím, že nezasejeme-li správně, už to následnou agrotechnikou nedohoníme. Ztráty rostlin ovšem nastávají i během vegetace. Běžně to bývá do 10 %, což je akceptovatelné. Zbytečné jsou ovšem podle Ing. Valenty škody způsobené drátovci nebo bzunkou ječnou, kdy jsou ztráty obvykle výrazně vyšší. Tento problém lze řešit mořením, které sice zvyšuje náklady zhruba o 1000 Kč/ha, ale návratnost této částky přinese snížení ztrát rostlin již o pouhých 2,5 %. „Ze škůdců ještě připomenu zavíječe kukuřičného, kterému ale pěstitelé obvykle dostatečnou pozornost věnují,“ dodal. Upozornil také, že počáteční růst kukuřice je vhodné podpořit hnojením pod patu kombinovaným hnojivem, aby rostliny měly kromě dusíku k dispozici i pohotově přijatelný fosfor. Neúprosná ekonomika Při pěstování kukuřice na siláž jsou cílem vysoké výnosy kvalitní hmoty. Jsou potřebné, ať jde o siláž pro krmení skotu nebo substrát pro bioplynovou stanici. Jak Ing. Valenta uvedl, při sklizni kukuřice na siláž by měl být přirozeně dozrávající klas na zelené rostlině. Siláž nesmí obsahovat plísně, protože zaplísněná siláž snižuje užitkovost skotu a neprospívá ani produkci bioplynu. „Kalkulace je jednoduchá,“ řekl. „Je-li v podniku s chovem krav nízký výnos kukuřice na siláž, musí se tato plodina zasít na větší výměru, aby bylo čím krmit. Tím je zabírán prostor pro eventuální pěstování některé z tržních plodin a v konečném důsledku se nedosáhne předpokládaného zisku. Při nižší kvalitě siláže klesá užitkovost krav, sníží se množství vyprodukovaného mléka, klesnou tržby za mléko a následně zisk. Rovněž bioplynová stanice potřebuje pro ekonomický provoz kontinuální přísun kvalitního substrátu.“ Také zrno nachází uplatnění Zea Sedmihorky, spol. s r. o., je spolu s firmou VFS Trading, s. r. o., výhradním distributorem osiva kukuřice od společnosti KWS Osiva, s. r. o. Svým zákazníkům poskytuje také poradenskou službu, jak je ostatně zřejmé také z pořádání Zea – hovorů. Při ní, pokud se týká jednotlivých hybridů, částečně vychází z výsledků veřejných sklizní kukuřice na zrno, které KWS Osiva, s. r. o., každoročně organizuje na několika místech po celé republice. V nich hybridy KWS dávají vynikající výnosové výsledky, a to 11 – 15 t/ha při přepočítání na vlhkost 14 %. Zvláště letos byla na zrnovou kukuřici soustředěna větší pozornost, než tomu bylo v minulých letech. Ústup od chovu skotu znamená snížení potřeby siláže, ale kukuřičné zrno nachází uplatnění v souvislosti se zpracováním na bietanol a mlynárenským využitím. A protože výsledkem šlechtění kukuřice jsou hybridy, které na zrno dozrají i ve vyšších polohách, zájem o tento směr pěstování kukuřice roste. „Za základní materiály vhodné pro naše podmínky považuji šest hybridů,“ řekl Ing. Petr Šreiber, který má ve firmě Zea Sedmihorky na starosti právě hybridy kukuřice a zároveň oblast severních Čech, a stručně je představil. Amadeo (FAO Z 220/S 230) je raný hybrid, a tak jej lze úspěšně pěstovat i ve výše položených oblastech. Dostane-li intenzivní vstupy, odvděčí se vysokými výnosy zrna, které překonávají výnosy pozdějších hybridů. Hybrid Lacta (FAO Z 240/S 240) má středně vzrůstné rostliny s erektivně postavenými listy. Je plastický, stabilní výnosy dává i v rozdílných ročnících. Rychle uvolňuje vodu ze zrna, obsahuje hodně škrobu, a tak se hodí i jako surovina pro produkci bioetanolu. Stále také nachází uplatnění na siláž pro vysokoprodukční dojnice. Přednostmi hybridu Amoroso (FAO Z 250/S 250) jsou velmi dobré uvolňování vody ze zrna a kvalita. Nový hybrid Kipous (FAO Z 280/S 290) poskytuje stabilní výnosy zrna vhodného pro lihovary. Novinka Anvil (FAO Z 190/S 200) najde vzhledem ke své ranosti uplatnění na zrno v nejvyšších polohách, zatímco Zidane (FAO 240/S 240) spíše v hlubší půdě řepařské výrobní oblasti. „V naší nabídce je více hybridů, než tady bylo uvedeno,“ shrnul závěrem Ing. Padrůněk. Upozornil ale, že celý svět se zrychluje, a tak přestože od sklizně kukuřice neuběhla dlouhá doba, je již o osivo na rok 2008 velký zájem. Proto by pěstitelé neměli s výběrem hybridů pro příští rok otálet a urychleně si osivo v dostatečném množství objednat.

 Zdroj: Dušana Hofmanová