Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 17. říjen 2007
Britský výzkum biologické ochrany proti invazním plevelům
Britský výzkum biologické ochrany proti invazním plevelům
Výzkumná organizace CABi provádí výzkum biologické ochrany proti některým invazním plevelům, v první řadě proti křídlatce japonské (Fallopia japonica).
Mohlo by zavedení biologické kontroly zvítězit nad křídlatkou japonskou tam, kde jiná opatření selhala?
Velká Británie je domovem velkého a stále rostoucího počtu invazivních nepůvodních druhů plevelů, ale jen málo z nich je tak houževnatých nebo náročných, pokud jde o náklady na vymýcení, jako křídlatka japonská (Fallopia japonica). Na začátku tohoto roku bylo zjištěno, že odstranění této rostliny pouze z místa olympijských her v Londýně bude stát až 70 milionů liber a náklady na její kompletní celostátní vymýcení jsou uváděny ve výši až 1,5 miliard liber. Podle vedoucího výzkumu organizace CABI je to takový problém, že lidé jsou z něj zoufalí.
Organizace CABI, pověřená vedením rady Cornwall County Council, prováděla několik posledních let průkopnickou studii financovanou částkou 500 000 liber, která zkoumala vhodnost zavedení predátorských druhů z původního prostředí křídlatky japonské pro účely jejího potlačování.
Plevele ve Velké Británii nepůvodní mohou prospívat a stát se invazivními v cizích prostředích díky absenci druhů, které se jimi živí na jejich přirozeném stanovišti a potlačují jejich aktivitu. Cílem není eradikovat tyto druhy, což je úkol nedosažitelný, ale omezit jejich růst a šíření na zvladatelnou úroveň.
Zajímavou částí práce výzkumného týmu byla jízda přes Japonsko kvůli vyhledání kandidátských druhů, při kterém probíhala spolupráce s týmem specialistů na biologickou ochranu rostlin z univerzity v Kjúšú. Jako u jiných invazivních druhů, jsou i rostliny křídlatky japonské menší a méně rozšířené ve svém původním prostředí. Výzkumníci zjistili více než 180 druhů žijících na křídlatkách, ale skončili pouze u dvou druhů, které splňovaly jejich kritéria.
Jsou to patogenní houba Mycosphaerella itadori a druh hmyzu z čeledi merovitých – mera Aphalara itadoni, přičemž druhý druh ukázal povzbudivé výsledky. Mohly by být vypuštěny oba druhy, ale výzkumníci doporučují, aby byl nejdříve uveden účinnější druh a to pak bylo zhodnoceno.
Rozhodující požadavek činitele biologické ochrany je, že by měl napadat pouze cílový druh a nešířit se na benigní původní druhy. Větší péče musí být podniknuta v oblastech, kde přirozená flóra zahrnuje druhy těsně příbuzné cílovým organismům.
Výzkumníci během posledních čtyř let testovali kandidátské druhy proti 74 dalším druhům.
Naštěstí je většina hmyzích druhů zcela potravními specialisty. Oligofágní druhy by se mohly živit jen na čeledi rdesnovitých (Polygonaceae), ale ty nejsou specialisty natolik, aby odpovídaly potřebám výzkumníků.
Druhy britské flóry příbuzné křídlatce japonské zahrnují opletku obecnou (Fallopia convolvulus) a opletku křovištní (Fallopia dumetorum). Křídlatky jsou také vzdáleněji příbuzné dalším členům čeledi Polygonaceae, jako například reveň rebarbora (Rheum rhabarbarum) a rdesno hadí kořen (Polygonum bistorta).
Mery (Psyllidae) - bývají většinou monofágové, kteří omezují svou výživu na jediný druh. Nymfy výše zmíněného druhu Aphalara itadoni se dostávají do kolének křídlatky japonské a vysávají je. Tento druh zde nebude mít své přirozené nepřátele, takže výzkumníci doufají, že britské druhy predátorů jej nezačnou lovit.
Účast organizace CABi v tomto projektu bude končit na konci tohoto roku. Sbírka materiálů z projektu bude pak předána ministerstvu DEFRA, které pomůže zhodnotit, zda by měly být zavedeny kandidátské druhy pro biologickou ochranu.
Avšak zástupce ministerstva DEFRA varuje: V případě že bude určen vhodný organismus pro biologickou ochranu, neznamená to, že bude ihned zaveden. Měla být pečlivě zvažována všechna nezbytná povolení, prověření a záruky. Měla by být stanovena skupina nezávislých odborníků, která by kriticky zhodnotila zjištění tohoto výzkumu předtím, než budou učiněna jakákoli rozhodnutí příslušných úřadů o zavedení organismu.
Jedním faktorem pro zvolení tohoto způsobu jsou stupňující se restrikce uvalené na jiné formy ochrany rostlin. Postřikování a manuální odstraňování křídlatky není na dlouhých úsecích vodních kanálů schůdné. Používání chemikálií v okolí vod je velmi omezováno – ve většině evropských zemí nelze použít vůbec nic, nezbývají tudíž žádná další opatření k dispozici. Přesto nová evropská legislativa nutí členské státy, aby udržovaly všechny vodní recipienty v dobrém stavu, což znamená zbavovat je škodlivých nepůvodních druhů rostlin včetně křídlatky.
Organizace Convention on Biological Diversity také žádá úřady, aby „zabraňovaly introdukci, likvidovaly nebo eradikovaly ty cizí druhy, které ohrožují ekosystémy, stanoviště nebo druhy“.
Klasická biologická ochrana, kde je druh introdukován do prostředí v očekávání, že se stane stálým obyvatelem, potlačujícím nikoli eradikujícím cílový druh, existuje více než 100 let. Je evidováno již více než 1000 zavedení činitelů biologické ochrany proti 350 cílovým druhům v celém světě.
Ve Velké Británii není zavádění biologické ochrany proti invazivním druhům živočichů nic nového. Lýkohub smrkový (Dendroctomus micans), vážný škůdce postihující dřevařský průmysl, je úspěšně potlačován introdukováním druhým predátorským broukem Rhizophagus grandis. Ale toto bude prvním známým vypuštěním predátorů proti pleveli v Evropě.
Tento přístup není bez ekologických rizik. Jeden proslulý případ biologické ochrany je vypuštění brouka druhu Rhinocyllus conicus z čeledi nosatcovitých ve Spojených státech amerických za účelem potlačování invazivního nepůvodního druhu pcháče. Ten se ale naučil živit se i původním americkým druhem pcháče. Nyní se věci změnily – tento nosatec by v současnosti pravděpodobně již zaveden nebyl.
Samozřejmě, že zkoušení biologické ochrany rostlin v tomto rozsahu není levné, ale cena tohoto projektu CABi 500 000 liber je poměrně malá ve srovnání s odhady ceny u jiných metod ochrany. A jestliže se osvědčí jako úspěšná, svou efektivitou se vyplatí.
CABi má na mušce již další cílové druhy, především mezi nimi netykavku žlaznatou (Impatiens glandulifera) a stále obtížnější invazivní vodní rostliny. Nosatci jsou velmi účinní proti rostlinám rodu nepukalka (Azolla spp.) a také proti pupečníku (Hydrocotyle ranunculoides). Nosatci se již několikrát úspěšně osvědčili v jiných částech světa.
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je po křídlatce japonské dalším kandidátem určeným pro likvidační útok kvůli své toxicitě. Bohužel se ukazuje, že nemá žádného vhodného přirozeného nepřítele, potravního specialistu, což jeho kontrolu činí velmi složitou.
Výzkumníci jsou toho názoru, že pokud jde o tento způsob biologické ochrany, je malý důvod k obavám; ve srovnání s rizikem, kterými jsou stovky neprověřených nepůvodních rostlin, které jsou ve velkém měřítku ve Velké Británii prodávány v zahradnických centrech a jinde, je totiž nebezpečí pocházející z biologické kontroly nepatrné.
Vytiskni tuto stránku