Zprávy
Dotace
Legislativa
Zemědělství
Rostlinná výroba
Živočišná výroba
Ekonomika
Lesnictví a myslivost
Potravinářství
Ekologické zemědělství
Rozvoj venkova
Kraj a obce
Vzdělávání
Vodní hospodáství
Obnovitelné zdroje
Obecné informace
Agrární komora ČR
Evropská unie
Zahraničí
Zemědělská technika
Inzerce
Odkazy
Úvodní stranaZprávyZemědělstvíRostlinná výroba
Renata Šarjaková, 11. červen 2007
Výzkum proti ovsu hluchému rezistentnímu vůči herbicidům
Kanadští výzkumníci realizovali výzkum, který zkoumal oves hluchý (Avena fatua) rezistentní vůči herbicidům a ukázal význam kontroly jím zamořených ploch..
 
     Výzkumníci ze společnosti Agriculture and Afri-Food Canada v Saskatoon pod vedením Hugha Beckie realizovali studii, která zkoumala, zda je oves hluchý (Avena fatua) rezistentní vůči herbicidům a ukázala význam kontrolování jím zamořených ploch. Podle této studie se tyto plochy ponechané bez kontroly rozšířily v průměru na 330 %. Ale výzkum ukázal, že když bylo na těchto plochách zabráněno ovsu hluchému ve vysemeňování, růst těchto ploch během šestiletého období byl pouze 35 %.
     Výzkum zdůrazňuje potřebu začlenit management těchto plevelných ploch do strategie managementu rezistence vůči herbicidům. V součásti průzkumu - anketě u 158 pěstitelů v Albertě v roce 2001 a v Manitobě v roce 2002 udalo okolo 75 % pěstitelů v obou provinciích, že nekontrolovali plevely rezistentní vůči herbicidům v podezřelých plochách před sklizní nebo neomezovali šíření semen při sklizni. Současný stav přijímání této praktiky managementu plevele je nízká navzdory tomu, že většina pěstitelů udala, že prozkoumávali pole po aplikaci herbicidů, aby posoudili plochy plevelů.
     Existuje nepoměr mezi povědomím o takovém managementu a tomu odpovídající činností. Může to být proto, že neexistuje mnoho výzkumu o účinnosti managementu plevelných ploch pro zabraňování expanze plevelů rezistentních vůči herbicidům.
     Uvedený výzkum to ale mění. Byl prováděn na poli o 65 hek blízko Carrot River v Saskatchewan. Toto pole bylo začleněno do průzkumu plevelů v roce 1995 a na základě  ankety u pěstitelů bylo ohodnoceno jako vysoce rizikové z hlediska rezistence plevelů vůči herbicidům skupiny 1 nebo skupiny 2. V roce 1996 bylo pole s pšenicí postřikováno kvůli ovsu hluchému herbicidy ze skupiny 1 a na konci tohoto léta byly identifikovány dvě plochy ovsa hluchého, který byl rezistentní vůči herbicidům skupiny 1, 2 nebo 25. Na konci roku 1997 bylo toto pole přezkoumáno na výskyt ovsa hluchého rezistentního vůči herbicidům a byly identifikovány čtyři plochy.
     Následně bylo pole normálně obhospodařováno. Každé léto po dobu šestiletého pokusu byl vyznačen a měřen obvod těchto čtyř ploch, aby se ukázal rozsah rozšiřování plochy, jakmile oves hluchý vymetal. Plochy 1 a 2 byly kontrolními plochami, které nebyly ošetřeny herbicidy, na rozdíl od okolních polí. Procento rozšiřovaného semene v každém neošetřované ploše bylo určeno před kosením, aby se předběžně vypočítal rozsah rozšiřování semen v čase sklizně.
     Pokusné ošetření na plochách 3 a 4 spočívalo v zabránění uvolňování semen tím, že laty ovsa hluchého byly odstřiženy a vloženy do pytlů. Tyto dvě plochy byly periodicky monitorovány, aby se včas zabránilo vysemeňování semen. Odstříhání lat se semeny vlastně napodobuje techniky pěstitelů, které zabraňují šíření semen - sečení, orbu nebo použití neselektivních herbicidů. Tyto možnosti managementu jsou doporučovány mnoha odborníky, jestliže plocha plodiny zabírá plochu menší než půl hektaru.
 
Neošetřované plochy se rychle šíří
     Neošetřované plochy 1 a 2 se rozšiřovaly za rok v průměru o 31 % (plocha 1) a o 38 % (plocha 2). Za šestileté období se plocha 1 rozšířila o 270 % a plocha 2 o 390 %. Ale míra expanze kolísala podle roku. Například plocha 1 se rozšiřovala o téměř 50 % od roku 1998 do roku 1999 a znova od roku 1999 do roku 2000, ale jen o 4 % mezi roky 2001 a 2002.
     Rok 2002 byl velmi suchý, proto produkce semen byla relativně nízká a tudíž rozšiřování ploch bylo nízké odpovídajícím způsobem.
     Relativně vysoká produkce semen před sklizní v roce 1999 a 2000  měla mít za výsledek významné přirozené rozptytylování semen. Dobrá účinnost herbicidů a horké, suché počasí v létě roku 2002 mělo za výsledek nízkou hustotu lat a téměř dokonalé  vysemenění ovsa hluchého. Tyto podmínky mohly omezovat rozšiřování plochy 1 umístěné na svahu více než plochy 2 umístěné v nižší poloze, s vyšší půdní vlhkostí a s vyšší hustotou lat ovsa hluchého.
     Relativně rychlá expanze plochy 2 v roce 2001mohla být podpořena sklizňovými operacemi v kanole, protože většina klásků ovsa hluchého obsahovala semena. Existovala tendence těchto ploch přednostně expandovat z východu na západ versus ze severu na jih během šestiletého období, což je obecně připisováno stejnému způsobu setí a stejnému typu kombajnu. Oves hluchý může s kombajnem cestovat 150 metrů nebo více, což může pomáhat zavádět dceřiné plochy rezistentního ovsa hluchého.
     Ačkoliv plochy 1 a 2, které nebyly zbaveny lat, se šířily až na 390 % během šestiletého období, byli výzkumníci překvapeni tím, že expanze nebyla větší. Vysvětlují to tím, že management farmářů pomáhal zabraňovat šíření ovsa. A existovala velmi dobrá ochrana proti  rezistentnímu ovsu hluchému během let, kdy byla pěstována kanola tolerantní vůči herbicidům. To všechno mělo vliv na množství uvolňovaného semene a šíření ovsa hluchého během sklizně.
     Větší pohyb semen byl očekáván na polích s intenzivnějším narušováním půdy  obděláváním nebo secím zařízením nebo když plodina byla sklízena před vysemeňováním  ovsa hluchého. Tyto podmínky podporovaly rychlejší expanzi ploch ovsa hluchého nebo  měly za výsledek vznik dceřiných ploch. Sbírání řezanky, ačkoli je pěstiteli zřídka prováděno, by také účinně zmírnilo přemisťování semen sklízecím kombajnem.
 
Zabraňování vysemeňování žnutím lat dramatickyzpomaluje šíření     
     Zabraňování vysemeňování ovsa hluchého odstřihováním lat velmi omezovalo míru expanze ploch 3 a 4. Plocha 3 se rozšiřovala za rok v průměru o 4 % a plocha 4 o  8 %. Po šesti letech se ošetřované plochy rozšířily o 35 % oproti průměrné expanzi 330 % u neošetřovaných ploch.
     Tato pomalá expanze ploch se sesekávanými latami za období šesti let pravděpodobně vyplynula z pohybu semen v půdě při přímém setí. Setrvávání ovsa hluchého v semenné bance kombinované s přesunem zbytků plodin v půdě nožovým kypřičem pravděpodobně usnadnilo pohyb semen.
     Ukázalo se, že přímé setí plodin s nízkým stupněm narušováním půdy může mít za výsledek větší stabilitu ploch než setí s vysokým stupněm narušování.
     Ve zkoumání celkového managementu ovsa hluchého výzkum ukázal, že pěstitel byl schopný účinně zvládat oves hluchý rezistentní vůči herbicidům na tomto poli díky dostupným alternativním herbicidům. Ale stažení herbicidu Mataven ze skupiny 25 z trhu znamená, že skupiny herbicidů 1 nebo 2 jsou nyní častěji používány pro ochranu proti ovsu hluchému. A ačkoli canola tolerantní vůči herbicidům je významným nástrojem ve zvládání ovsa hluchého rezistentního vůči herbicidům, může to nutit pěstitele, aby zúžili rotační sledy kanoly, což přináší problémy managementu.
     Výzkum také ukázal, že pěstitelé, kteří mají možnost mapování ploch ovsa hluchého s technologií GPS, mohou jedinou mapu plevelů používat mnoho let, protože studie ukázala relativní stabilitu ploch plevelů. Výsledná mapa může být použita pro management ploch ovsa hluchého, ať jsou postřikovány neselektivním herbicidem nebo jsou sklízeny pro zelenou píci nebo na siláž před ujmutím semen.
     Tyto nástroje mohou být významné pro farmáře, kteří se potýkají  s mnohočetnou rezistencí a kteří se spoléhají na herbicidy skupiny 1 a 2.
 
Zdroj: Ing. Šárka Vondrášková

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku
Hodnocení => průměr 073
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář
Úvodní stranaZprávyZemědělstvíRostlinná výroba