- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Přehled okresů, kde se z důvodu vysokého výskytu hraboše polního nedoporučuje zakládat porosty meziplodin
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) považuje za odborně odůvodněné pokládat okresy s vyšším výskytem pozemků s 3násobně překročeným prahem škodlivosti hraboše polního za ohrožené a nedoporučuje na nich zakládat porosty meziplodin. Toto doporučení slouží především jako preventivní opatření snižující riziko vzniku kalamitního stavu hraboše polního v ohrožených okresech.
Z dlouhodobých výsledků pravidelného plošného monitoringu výskytu škodlivých organismů prováděného inspektory ÚKZÚZ vyplývá, že v některých oblastech ČR populace hraboše polního dlouhodobě dosahuje vysokých hodnot a hrozí tak riziko vzniku kalamitního stavu. Tento by mohl mít za následek vysoké ztráty na porostech hospodářsky významných plodin.
Výsev meziplodin je proto z tohoto důvodu v současnosti v některých okresech vysoce rizikový.
V době, kdy jsou hlavní plodiny sklizeny, představují meziplodiny s ohledem na rozsah jejich pěstování vhodný prostor pro přežívání a množení hraboše polního.
Vysetím meziplodin na mělce zkultivovaná pole se poskytuje hraboši v krátké době po sklizni hlavní plodiny úkryt i rychlý a chutný zdroj potravy. Výskyt hraboše na pozemcích s meziplodinou podporuje také skutečnost, že jsou meziplodiny zakládány bezorebně.
Pole s osetou meziplodinou také poskytují hraboši ochranu před predátory a rovněž slouží jako rezervoár pro jeho šíření na sousední pozemky.
Nevysetím meziplodin je hraboš donucen k přesunu za potravou mimo ornou půdu do tzv. refugií, kde je pod větším predačním tlakem (lišky, kuny, lasičky apod.).
ÚKZÚZ tedy považuje za odborně odůvodněné pokládat pozemky v níže uvedených okresech (dále také „ohrožené okresy“) za ohrožené hrabošem polním a nedoporučuje na nich zakládat porosty meziplodin, a to ani v rámci plnění greeningového opatření. Toto doporučení slouží především jako preventivní opatření snižující riziko vzniku kalamitního stavu hraboše polního v ohrožených okresech.
Za ohrožený okres je považován takový, kde bylo od 1.7.2023 inspektory ÚKZÚZ zjištěno dosažení nebo překročení 3násobku aktuálního prahu škodlivosti na minimálně pěti jeho lokalitách.
Přehled ohrožených okresů, kde se z důvodu vysokého stavu výskytu hraboše polního nedoporučuje zakládat porosty meziplodin:
okres Benešov
okres Břeclav
okres České Budějovice
okres Kolín
okres Kroměříž
okres Kutná Hora
okres Olomouc
okres Prostějov
okres Teplice
okres Třebíč
okres Znojmo
Rozsah území, na které se vztahuje toto doporučení, se může na základě aktuálních výsledků plošného monitoringu výskytu hraboše polního měnit.
Seznam okresů bude jednou týdně aktualizován na webu ÚKZÚZ.
Aktuální stavy populací hraboše polního lze sledovat na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ.
Mezi další doporučená ochranná a preventivní opatření snižující populaci hraboše polního patří
Agrotechnické a technické
V oblastech, kde je to technicky možné, lze půdu po sklizni hluboce kypřit (orbou) a následně upěchovat (bez upěchování je význam hlubokého zpracování půdy téměř nulový). Tento typ zpracování půdy však silně ovlivňuje vitalitu zakládaných porostů, neboť při hlubokém zpracování půdy dochází k vysokým ztrátám vody z půdního profilu, a jde tak o klíčový moment, který rozhoduje o kvalitě růstu následné plodiny (hlavní i meziplodiny). Dále může být uplatněn v hlubokém profilu, na polích s nízkým profilem je toto nerealizovatelné (poškození radlic, přetrhání závěsu apod.).
Biologické a nechemické
Osadit plochy trvalých kultur bidýlky pro podporu výskytu dravců jako přirozených nepřátel (přibližně po 50–150 m).
Chemické
Aplikovat rodenticid v základní aplikační dávce 2 kg/ha ihned po překročení prahu škodlivosti.
Ivana Kršková, tisková mluvčí