Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) každoročně k 30. 4. a 20. 8. aktualizuje údaje o stavu sklizňových ploch chmele podle odrůd a podle chmelařských oblastí. 

Aktuálně je evidováno mírné snížení sklizňové plochy o 0,9 %, a to na 4 926,7 hektaru (k 20. 8.2021 představovala sklizňová plocha 4 971,2 hektaru). Již nyní lze předpokládat, že letošní plocha chmele by neměla přesáhnout
5 000 hektarů. 

Největší plochu pěstování chmele již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3 792,4 hektaru. V této oblasti došlo ke snížení výměry chmelnic o 41,3 hektaru, tedy  o 1,08 %.  Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 512 hektarů sklizňové plochy, plocha se snížila o 4,9 hektaru, tj. o 0,95 %. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 622,3 hektaru, zde došlo k nárůstu plochy, a to o 1,7 hektaru, které zaujímají 0,27 % plochy. 

Největší nárůst plochy, o 21,7 hektaru na současných 395,5 hektaru, byl registrován u odrůdy Sládek. Plocha této odrůdy se za posledních pět let navýšila o více než 100 hektarů (v roce 2017 se pěstovala na ploše 295 hektarů). Plocha odrůdy Agnus se zvýšila o 10,1 hektaru na aktuálních 70,5 hektaru. Nově byla vysázena odrůda Most na ploše 1 hektaru. 

V případě jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, který zaujímá největší plochu v České republice, došlo ke snížení sklizňové plochy o 62 hektarů. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 1,48 % (v roce 2021 tato odrůda zaujímala ploch 4 183,6 hektaru). 

Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 243,1 hektaru, což představuje 4,93 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti poslední aktualizaci se jedná o snížení plochy nových výsadeb  o 45,5 hektaru. 

Ivana Kršková, tisková mluvčí

Přehled ploch chmele ČR - podle okresů a odrůd k 30. 4. 2022 (PDF, 127 KB)