Ředitel ÚKZÚZ Daniel Jurečka přivítal účastníky webináře a krátce shrnul principy integrované ochrany rostlin (IOR) jako komplex pěstitelských opatření, které vedou ke snížení potřeby aplikací přípravků na ochranu rostlin (POR).  „Integrovaná ochrana a s ní související použití přípravků na ochranu rostlin by mělo být realizováno na základě zjištění z monitoringu výskytu, vývoje prognostických modulů, vývoje počasí a dalších,  zde bych jako pomoc nabídl Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ, který je v tomto významným pomocníkem všem pěstitelům,“ uvedl. Zmínil také aktuální informace z jednání EU, týkající se Společné zemědělské politiky (SZP) a provazby na Národní akční plán (NAP) a roli ÚKZÚZ.

Ředitelka Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství Jitka Götzová navázala podrobnými  informacemi o aktuálních výzvách IOR a naplňování cílů „Zelených" strategií EU, zejména snižování vstupů hnojiv a pesticidů do životního prostředí, a podporu rozšiřování biologické ochrany rostlin. Zmínila hlavní komplikace v naplňování cílů IOR, kdy v řadě oblastí chybí jasná kritéria a specifické požadavky pro členské země EU. Informovala o řešeních ve formě změny legislativy - Směrnice EP a Rady 2009/128/ ES, jejíž úprava bude předložena v době francouzského předsednictví Rady EU a její projednání proběhne i v době českého předsednictví od poloviny tohoto roku. V platnost by měla nová legislativa vejít v lednu 2023. V ČR je nyní v legislativním procesu novela Rostlinolékařského zákona, která také přinese zemědělcům některé změny v používání POR.

K tématu přípravků na ochranu rostlin a možnostech jejich využití v IOR  hovořil v hlavním vystoupení webináře ředitel Odboru přípravků na ochranu rostlin Pavel Minář (ÚKZÚZ). Zmínil potřebu využít před samotnou aplikací všechny informace, které umožňují optimalizovat použití přípravku. Patří  mezi ně výsledky prognózy a signalizace škodlivých organismů, aktuální informace z monitoringu a zejména ekonomické prahy škodlivosti. Popsal princip vyhodnocení rizik přípravků na ochranu rostlin (pesticidy, pomocné přípravky) a proces povolování POR.

Apeloval na dodržování instrukcí a požadavků uvedených v návodu k použití POR, protože jde z velké části o opatření, která snižují rizika při použití přípravku na přijatelnou mez. IOR předpokládá upřednostnění přípravků představujících nižší riziko, pokud je to možné, zejména pak prostředků biologické ochrany, a rovněž přípravků s kurativním účinkem, jsou-li k dispozici.

"IOR vyžaduje i to, aby uživatel po aplikaci provedl jednoduché vyhodnocení účinnosti zásahu, což by mělo umožnit využití zkušeností v další sezóně a jejich sdílení s jinými pěstiteli," sdělil Minář. Vysvětlil také pojem základní látka a způsob uvádění na trh pomocných prostředků na ochranu rostlin formou vzájemného uznávání u výrobků neharmonizované sféry.

Na předchozí téma navázala Štěpánka Radová (ÚKZÚZ) a představila praktické využití Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ (RLP). Tato aplikace nabízí kompletní informace pro plánování optimální ochrany rostlin nejen pro profesionální pěstitele, ale i pro hobby pěstitele a zahrádkáře.

Přímo v online prostředí RLP ukázala možnosti vyhledání informací pro polní plodiny i ovocné dřeviny v různých režimech pěstování – ekologické zemědělství (EZ), integrované produkce apod. Zaměřila se též na funkce umožňující rychle nalézt dostupné alternativy k vyhledanému POR a další funkcionality portálu.

O systému akreditovaného poradenství v ČR, který koordinuje Ministerstvo zemědělství (MZe), a jeho výzvách pro rok 2023 - 2027 hovořil ředitel Odboru precizního zemědělství, výzkumu a vzdělávání Jan Radoš (MZe).
Zmínil systémy zemědělského poradenství, ze kterých mohou zemědělci čerpat informace. Mezi plánované změny patří zejména proces certifikace organizací poskytující poradenské služby, zavedení podpory poradenství v rámci Strategického plánu SZP.

Poděkoval za spolupráci s ÚKZÚZ v oblasti odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky a používání přípravků na ochrany rostlin dle rostlinolékařského zákona a dalších vzdělávacích aktivitách v oblasti rostlinolékařské.

O pěstebních systémech ve spojení s IOR v praxi hovořil Rostislav Mátl. Představil zemědělský podnik AVG Agro, a.s. hospodařící na bezmála 1 400 ha se zaměřením na konvenční i ekologický způsob hospodaření, intenzivní pěstování meziplodin až na 600 ha a propagující v ČR i tzv. regenerativního zemědělství (minimální zpracování půdy, stálý pokryv půdy a další opatření zaměřená na poutání uhlíku do půdy). „Cílem pěstování je zdravá půda se zadržením vody a bez výraznější potřeby hnojení průmyslovými hnojivy,“ uvedl Mátl.

Popsal jednotlivé varianty pěstebních procesů u pšenice, řepky ozimé a dalších plodinách. Závěrem konstatoval, že zejména větší zemědělské podniky by si měly v praxi zkoušet různá ekologizační opatření při pěstování plodin na orné půdě, aby do budoucna mohly naplňovat zvýšené požadavky na uplatňování IOR v praxi.

Na téma používání nízkorizikových, biologických a dalších perspektivních přípravků na ochranu rostlin pro ekologické systémy pěstování (včetně integrované produkce -  IP) se zaměřil ředitel Sekce rostlinné výroby Jiří Urban (ÚKZÚZ). Představil výsledky zkoušení ÚKZÚZ v rámci ověřování účinnosti POR a pomocných přípravků na ochranu rostlin (PPOR). ÚKZÚZ se při výběru zkoušených přípravků zaměřuje na systémy, které mají schválené programy integrované produkce (IP), tedy na révu, ovoce a zeleninu a brambory, nově pak i na pěstování plodin na orné půdě v systému EZ.

Dosavadní výsledky zkoušení ukázaly, že u většiny sledovaných plodin a látek byla účinnost zkoušených POR a PPOR potvrzena, mezi zkoušenými přípravky však byly zaznamenány odlišnosti v účinnosti i rychlosti účinku. “U biologické ochrany je třeba počítat se složitějšími podmínkami aplikace a je zde daleko větší vazba a vzájemná reakce s celým komplexem zemědělské soustavy pěstovaných plodin (interakce s půdou, dalšími antagonisty, úrovní hnojení, použitou odrůdou, využitím dalších podpůrných látek apod.,“ uvedl Urban.

ÚKZÚZ se ověřováním účinností bude i nadále zabývat, u většiny plodin dokončí třetí rok zkoušení, rozšíří vlastní pokusy na stanicích ústavu a podle potřeb NAP a Akčního plánu EZ plánuje zkoušení dalších perspektivních přípravků pro další plodiny. Velkou výzvou je požadované snižování i některých tradičních látek používaných v EZ – jedná se například o měď. Nastínil vhodnost součinnosti s univerzitami a výzkumnými ústavy, které se ověřováním účinnosti této skupiny přípravků též zabývají.

O zkušenosti v používání biologických přípravků v ochraně rostlin se s účastníky webináře podělil  Jan Kazda z katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity (ČZU). Ve své prezentaci představil praktické použití pomocných přípravků, stimulantů a hnojiv při pěstování různých zemědělských druhů, zejména řepky a zeleniny.

Poukázal přínos těchto přípravků pro půdní prostředí, schopnost optimalizovat půdu na principu dodání mikroorganismů důležitých pro kořenový systém, kdy při jejich aplikaci a následném namnožení dochází k blokaci tvorby houbových chorob. Na závěr potvrdil plánovanou spolupráci s ÚKZÚZ při realizaci NAP v ověřování těchto přípravků a zveřejňování výsledků, aby byly k dispozici pro poradce i zemědělce.

O provádění šetření dodržování zásad IOR zemědělci hovořila Pavla Šenkeříková (ÚKZÚZ). V roce 2020 provedli inspektoři ÚKZÚZ šetření u 104 náhodně vybraných subjektů, které byly rovnoměrně zastoupeny v jednotlivých kategoriích podle výměry obhospodařované orné půdy.

Na závěr uvedla vhodná doporučení pro praxi v podobě využití účinnějších protierozních opatření, udržení stavu pH půd, nastolení vyrovnané zásoby živin v půdě. Jako nevyhovující uvedla z pohledu IOR např. malou pestrost osevních postupů v současné zemědělské praxi. Tato šetření jsou důležitou součástí prokazování používání základních zásad IOR v ČR a jejich výsledky se používají i při komunikaci s kontrolními orgány ČR (např. NKÚ) i Evropské komise.

Velký zájem veřejnosti o webinář “Přípravky na ochranu rostlin jako součást integrované ochrany rostlin” ukázal potřebu komunikovat téma „snižování používání pesticidů“ co nejvíce prakticky a konstruktivně.

Zemědělcům je potřeba i nadále podávat informace, kde hledat náhrady za přípravky, kterým např. končí povolení nebo proti kterým vykazují škodlivé organismy rezistenci. Přímou ochranu rostlin (tedy používání POR a PPR) potřebují i zemědělci, kteří hospodaří podle zásad IP či EZ. Je důležité, aby se všichni uživatelé POR dokázali rychle zorientovat, které přípravky jsou pro ně vhodné a jak je mají používat.

Potvrdil se i trend ve zvýšeném zájmu o prostředky biologické ochrany či používání přípravků na bázi přírodních a základních látek. Bylo konstatováno, že téma „používání POR podle zásad IOR“ bude zahrnuto i jako významná aktivita nového NAP a je třeba koordinovat dostupnost informačních zdrojů pro poradce, zemědělce i širokou veřejnost.

Ivana Kršková, tisková mluvčí 

Ivana Kršková, tisková mluvčí 

Přílohy:

Integrovaná ochrana rostlin a aktuální výzvy EU, Ing. Jitka Götzová (MZe) (PDF, 10 MB)
Jak se vyznat v přípravcích na ochranu rostlin a v jejich rizicích, Ing. Pavel Minář Ph.D. (ÚKZÚZ) (PDF, 3 MB)
Akreditované poradenství spravované MZe: minulost, současnost a budoucnost, Mgr. Jan Radoš (MZe) (PDF, 9 MB)
DVP AGRO – praktické zkušenosti v ochraně rostlin, Rostislav Mátl (DVP Agro a.s.) (PDF, 60 MB)
Představení systému ověřování účinnosti POR a PPOR v rámci podpory IOR, Ing. Jiří Urban (ÚKZÚZ) (PDF, 2 MB)
Nové poznatky o biologické ochraně polních plodin a zeleniny proti houbovým chorobám, Doc. Ing. Jan Kazda, CSc. (ČZU) (PDF, 8 MB)
Šetření IOR za rok 2020, Ing. Pavla Šenkeřiková (ÚKZÚZ) (PDF, 2 MB)