V zemědělských půdách ČR sleduje ÚKZÚZ řadu parametrů. Hodnotí se půdní reakce, obsah přístupných živin včetně mikroelementů, organická hmota, a dále se posuzuje obsah a vstup rizikových prvků a látek. Cílem je především napomoci k udržení půdní úrodnosti, která je ovlivněna obsahem organických látek, živin a půdní reakcí, ale i  ochranou potravního řetězce před kontaminací.

Kontrolu úrodnosti půd, tzv. Agrochemické zkoušení zemědělských půd (AZZP), ÚKZÚZ provádí již 60 let. Tato systematická a metodicky propracovaná činnost je ve střední Evropě ojedinělá, jak svojí dlouhodobostí, tak výčtem hodnocených parametrů.

ÚKZÚZ během každého periodicky opakovaného šestiletého odběrového cyklu prozkouší téměř celou výměru zemědělské půdy v ČR, což ročně představuje přibližně 450 tisíc hektarů, odběr a analýza 70 až 75 tisíc vzorků.

Plocha pro odběr jednoho průměrného vzorku činí u orné půdy a trvalých travních porostů (TTP) 7-10 ha, u speciálních pozemků, tj. chmelnic, vinic a ovocných sadů 2 - 3 ha. Hloubka v pichu odpovídá mocnosti orničního profilu, maximálně 30 cm. Odběr půdních vzorků je lokalizován zeměpisným souřadnicovým systémem trigonometrické katastrální sítě S-JTSK. Tento způsob zaměření odběrových ploch umožňuje provádět odběry půdních vzorků opakovaně z prakticky stejného místa a porovnávat změny půdních vlastností v čase.

V  půdních vzorcích, které jsou analyzovány výhradně v Národní referenční laboratoři ÚKZÚZ, je stanovována výměnná půdní reakce (pH) a pro obsah přístupného P, K, Ca, Mg se používá extrakce metodou Mehlich 3. Tato metoda spolu v moderní instrumentací je rovněž vhodná pro simultánní stanovení vybraných mikroelementů B, Cu, Zn, Mn, Fe a navíc i rizikového prvku Cd v jednom extraktu. Tím se zvyšuje efektivita laboratorní práce a snižuje ekologická zátěž z laboratorního odpadu.

Souhrnné výsledky jsou každoročně statisticky zpracovány za všechny územně správní celky, až na úroveň okresu pro orné půdy, vinice, chmelnice, sady a trvalé travní porosty.

Nízká spotřeba fosforečných a draselných hnojiv se přímo odráží ve zvyšujících se výměrách půd s  nízkou zásobou těchto základnách živin nezbytných pro zachování dobré úrodnosti půd České republiky. Stejně tak negativní dopad je nedostatečné vápnění, Dochází tak k poklesu obsahu živin v půdách a jejich okyselení. Tento stav je potřeba upravit hnojením alespoň na kategorii tzv. dobrého obsahu.

Orné půdy zaujímají největší prozkoušený podíl, tj. 2,25 milionů hektarů. Za období 2015 - 2020  vykazují průměrnou hodnotu půdní reakce (pH) 6,1 stupně. Podíl kyselých půd, které je třeba vápnit, zaujímá více než čtvrtinu výměry.

Největší podíl kyselých půd se nachází v kraji Vysočina (49,1 %), Jihočeském kraji (45,4 %), Plzeňském (43,4 %) a Karlovarském (36,5 %). Obsah přístupného fosforu činí v průměru 91 mg.kg-1, což je kategorie tzv. dobrého obsahu.

Nízký a vyhovující obsah fosforu vykazuje více než polovina půd a je u nich žádoucí zásobu hnojením zvýšit. Největší podíl ploch s nízkým obsahem fosforu v regionech je v kraji Plzeňského (40,88 %) a Karlovarského (35,48 %). Naopak kraj Liberecký (49,23 %), Vysočina (32,36 %) vykazuje největší výměry půd s vysokým a velmi vysokým obsahem fosforu.

Průměrný obsah přístupného draslíku na orné půdě činí 258 mg.kg-1. Podíl orných půd s nízkým a vyhovujícím obsahem, který by bylo vhodné hnojením upravit, zaujímá 34,2 % výměry.

Nejvyšší podíl orných půd s nízkým obsahem draslíku v současnosti mají kraje Jihočeský (16,85 %), Karlovarský (16,06 %). Naopak kraj Ústecký vykazuje pouze 1,05 % výměry s nízkou zásobou draslíku a má zároveň největší podíl ploch s vysokou a velmi vysokou zásobou (65,69 %).

Výsledky AZZP zveřejňuje ÚKZÚZ na svých webových stránkách a zároveň zemědělským subjektům poskytuje informace prostřednictvím registru zemědělské půdy (LPIS).   

Další výstupem zkoušení ÚKZÚZ je výpočet potřeby hnojení a vápnění, a základní statistické zpracování zastoupení pozemků v jednotlivých kategoriích.

Současná podoba agrochemického zkoušení zemědělských půd prováděná ÚKZÚZ, představuje moderní státem garantovaný systém sledování parametrů půdní úrodnosti, který je významnou součástí systému potravinové bezpečnosti v ČR. AZZP v současném a dále rozvíjeném rozsahu odpovídá nejen na otázky týkající se optimální výživy rostlin, ale i na důležité otázky spojené s ochranou životního prostředí a omezení klimatických změn.

Ivana Kršková, tisková mluvčí