Renata Šarjaková, 8. únor 2021
Plocha vinic se rozšířila, malých pěstitelů ubývá
Plocha vinic se rozšířila, malých pěstitelů ubývá

Podle výsledků strukturálního šetření Vinice 2020 obhospodařovalo 16,5 tisíce pěstitelů révy 18,1 tisíc hektarů vinic. Ve srovnání s výsledky předcházejícího šetření z roku 2015 se počet pěstitelů snížil o 9,2 % a rozloha vinic se rozšířila o 2,3 %. Mezi nejrozšířenější pěstované odrůdy patří Veltlínské zelené a Müller Thurgau.

V registru vinic, který byl zdrojem dat pro strukturální šetření o vinicích, bylo k 31. červenci 2020 evidováno 16 541 pěstitelů révy vinné a 18 099 hektarů vinic. „Rozloha vinic se ve srovnání s rokem 2015 rozšířila o 411 ha a počet pěstitelů se snížil o 1 675, tedy o 9,2 %. Ubylo především menších pěstitelů révy s výměrou vinic do jednoho hektaru a došlo také k přesunům vinic mezi pěstiteli,“ uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Rozšířila se také plocha vinic zejména největších subjektů. Průměrná výměra vinic jednoho pěstitele se zvýšila z 0,97 na 1,09 ha.

Ve velikostní struktuře pěstitelů révy v roce 2020 převažovali stejně jako před pěti lety pěstitelé s výměrou vinic do jednoho hektaru (93 %), kteří obhospodařovali pouhých 13 % výměry vinic. Naopak mezi velké pěstitele s výměrou nad 30 hektarů vinic patřilo necelé jedno procento subjektů. Jejich vinice se ale rozkládaly na více než polovině celkové plochy (57 %).

Na vinicích převažovaly bílé odrůdy révy vinné (61 %), modré odrůdy se pěstovaly téměř na třetině výměry a ostatní odrůdy na desetině výměry vinic. Celková plocha s modrými odrůdami se v porovnání s rokem 2015 zmenšila o 404 ha. Naopak plochy vinic osázené bílými a ostatními odrůdami se rozšířily o 815 ha. „Mezi bílé odrůdy s nejvyšší výměrou patřily v roce 2020 Veltlínské zelené a Müller Thurgau, z modrých odrůd byly nejrozšířenější Frankovka a Svatovavřinecké. Z ostatních odrůd pak Rulandské šedé,“ říká Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Ve věkové struktuře vinic převládaly výsadby v plné plodnosti se stářím od 10 do 29 let, které zabíraly téměř polovinu výměry vinic. Mladé výsadby se stářím do 9 let byly vysázené na pětině plochy vinic a nejstarší výsadby se stářím nad 30 let zabíraly necelou třetinu vinic. Ve srovnání s předchozím šetřením poklesl o 7 p. b. podíl vinic v plné plodnosti, naopak se o 6 p. b. zvýšil podíl mladých výsadeb. Mírně se zvýšil podíl vinic v nejstarších výsadbách (+1 p. b.).

Většina vinic se nachází v Jihomoravském kraji (16 957 ha; 94 %). V daleko menší míře se réva vinná pěstuje ve Zlínském, Středočeském a Ústeckém kraji s výměrou od 300 do 500 hektarů.

Podrobnější informace přináší aktuální publikace Vinice (strukturální šetření) - 2020.

Kontakt:
Jan Cieslar
tiskový mluvčí ČSÚ
T 274 052 017 | M 604 149 190
E jan.cieslar@czso.cz | Twitter @statistickyurad

Přílohy:

Vyjádření Radka Matějky, ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ (soubor mp3)
Vyjádření Dagmar Lhotské z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ (soubor mp3)


Hodnocení => průměr 025
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář