Aktuálně je evidováno mírné snížení sklizňové plochy o 1,13 %, a to na 4 947,4 ha (v roce 2019 představovala sklizňová plocha 5 004 hektarů). Již nyní lze předpokládat, že plochy chmele by měly být po konečné aktualizaci na podobné úrovni jako v loňském roce.

Největší plochu pěstování chmele již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3 814,5 ha. V této oblasti došlo ke snížení o 52,5 ha, což představuje úbytek 1,36 % výměry chmelnic. Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 504,8 ha sklizňové plochy, plocha se snížila o 11,2 ha, což činí úbytek 2,13 %. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 628 ha, zde došlo k nárůstu plochy, a to o 7 ha, které zaujímají 1,13 % plochy.

Největší nárůst plochy, o 19,9 ha na současných 363,9 ha, byl registrován u odrůdy Sládek. Plocha odrůdy Premiant se snížila o 2,5 ha na současných 190,5 ha a plocha odrůdy Agnus se snížila o 5 ha na aktuálních 53 ha. Odrůda Saaz Special se rozšířila pouze o 0,5 ha na současnou plochu 41,5 ha. V případě jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, který zaujímá největší plochu v České republice, došlo ke snížení sklizňové plochy o 63 hektarů. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 1,48 % (v roce 2019 tato odrůda zaujímala plochu 4 264 ha).

Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 232,8 ha, což představuje 4,68 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o snížení plochy nových výsadeb o 8,2 ha.

Ivana Kršková, tisková mluvčí

Sklizňové plochy chmelnic dle oblastí a odrůd (PDF, 128 KB)