Základ této databáze byl položen na počátku 90. let, kdy bylo analyzováno přibližně 35 000 půdních vzorků. Od té doby je databáze neustále doplňována. Vyhledávají se vzorky z okolí již zjištěných zvýšených (nadlimitních) obsahů a vzorky z území, ze kterých dosud analytická data chybí. K získávání těchto informací slouží půdní vzorky odebrané v rámci tzv. Agrochemického zkoušení zemědělských půd.

Všechna analytická data jsou následně vkládána do LPIS (registr půdy) a slouží tak jako podklad v rozhodovacích procesech při posuzování vhodnosti aplikace kalů ČOV či sedimentů na zemědělskou půdu.

V lehkých půdách (půdy s obsahem půdních částic menších než 0,01 mm do 20 %) dochází k překročení jmenované limitní hodnoty nejčastěji u chromu (cca 19 % nadlimitních vzorků), dále u arsenu (cca 14 %), beryllia (cca 12 %) a kadmia (cca 11 %). U půd ostatních (které ovšem v našem půdním fondu převládají) představují největší riziko kadmium (přibližně 9 % nadlimitních vzorků), arsen (8 %) a zinek (cca 5 %).

Oblastí se zvýšenými obsahy chromu je tzv. třebíčský masív a oblast jižních Čech, zejména severní části okresů Písek a Tábor. Zvýšené obsahy arsenu lze nalézt mozaikovitě roztroušené zejména v Čechách, nejvíce zatížené je Kutnohorsko, Příbramsko a severní a severozápadní Čechy. Kadmium je typickým průmyslovým kontaminantem v okolí Ostravy, v oblastech severních a severozápadních Čech, dále na Plzeňsku, Příbramsku, Berounsku.

Preventivní hodnoty jsou první úrovní limitů vypracovaných k hodnocení kontaminace půdy a představují v podstatě horní mez běžných obsahů prvků v půdě, jejichž překročení ještě neznamená žádné konkrétní riziko (pro půdu, hospodářská zvířata, člověka), nicméně může předznamenat zhoršení některých funkcí půdy.

Proto je při dosažení těchto hodnot nezbytné omezit jakékoli nevhodné chování, které by dále vedlo ke zvyšování obsahů prvků v půdě. Je důležité sledovat obsahy rizikových prvků ve všech materiálech dodávaných do půdy, nejen kalů a sedimentů, ale také hnojiv, zlepšovat podmínky pro půdní sorpci, tedy např. aplikovat organická hnojiva a udržovat vhodné pH půdy.

Příloha: Registr kontaminovaných ploch (1998-2018)

Ivana Kršková, tisková mluvčí