Renata Šarjaková, 14. únor 2020
ZNEPOKOJENÍ SEMENÁŘŮ
V jednom malém jihofrancouzském městě se po větších deštích nebývale namnožili komáři.

Nespokojení obyvatelé apelovali na starostu, aby rychle zasáhl proti tomuto nepříjemnému hmyzu, ale zároveň se jim nelíbila myšlenka jednorázového, výjimečně použitého postřiku. Starosta se prý hluboce zamyslel a vydal obecní vyhlášku, kterou zakázal vlet komárů do katastru města. Tu nechal vylepit po celém městečku. Kupodivu za několik dnů se populace komárů snížila.

Uvádíme tento příklad jako jedno z inovativních evropských řešení, kdy by na hranicích Evropské unie byly umístěny tabule zakazující vstup jakýchkoli škodlivých organismů na území EU. Toto je zřejmě snaha těch, kteří se železnou pravidelností zakazují jednu po druhé účinné látky pro přípravky na ochranu rostlin. Škodliví činitelé ale v Evropě zůstávají a domníváme se, že nebudeme daleko od pravdy, když budeme tvrdit, že i do budoucna v Evropě budou. Samozřejmě, že velmi rozumíme tomu, že je třeba maximálně optimalizovat a zefektivňovat ochranu rostlin, využívat všech možností nechemické ochrany. Ale v mnoha případech se bez chemických přípravku na ochranu rostlin neobejdeme.


Poslední zákaz tří účinných látek na bázi chlorpyrifosu je dalším z opatření, která velmi negativně ovlivní semenářský sektor nejen v ČR, ale i v Evropě. Myslíme, že naši konkurenti mimo Evropu jsou ale s touto politikou docela spokojeni.


Jedním z cílů evropské zemědělské politiky je postupná ekologizace produkce včetně diverzifikace spektra pěstovaných plodin. Abychom mohli tohoto cíle dosáhnout, je nejprve třeba osivo vyprodukovat.
Určitě to pro nás rádi udělají mimo Evropu. Poslední zákaz insekticidních látek v kontextu předchozích restrikcí u fungicidních mořidel či diquatu jako látky používané pro desikace velmi stíží či dokonce zlikviduje množení mnohých minoritních plodin typů jetelů či luskovin, a bude mít negativní vliv na pěstitele slunečnice, máku, zelenin a brambor.


Neuvážené zákazy některých mořidel jsou kontraproduktivní, protože je pěstitel musí nahradit povolenými postřiky ve vegetaci, často ve více aplikacích, takže jsou pak v konečném důsledku pro životní prostředí, necílové organismy, obsluhu techniky mnohem více zatěžující.


Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace (ČMŠSA) a Česká akademie zemědělských věd (ČAZV) jsou velmi znepokojeny tímto trendem, který může mít významné negativní dopady pro české semenářské firmy a apelují tímto na odpovědné orgány státní správy, aby velmi zvažovaly na základě, jakých podkladů jsou zákazy vydávány a aby se snažily v co největší míře o racionální postoje. Stejně tak apelujeme na naše europoslance především zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí, aby i oni s velkou rozvážností hlasovali v těchto případech.


ČMŠSA a ČAZV v žádném případě nechtějí podporovat aplikace látek prokazatelně poškozujících životní prostředí. Nakonec tím, že členové ČMŠSA šlechtí nové odrůdy, které se přizpůsobují měnícím se klimatickým podmínkám, snaží se o rezistentní šlechtění, tak ve velké míře přispívají k environmentálně šetrnější produkci. Přesto je ale naše znepokojení ze zákazu mnohých účinných látek velmi vysoké a obáváme se fatálních následků pro množení jetelovin a dalších plodin, žádoucích pro druhovou diverzitu.


Ing. Jan Prášil
prezident ČMŠSA

RNDr. Jan Nedělník, Ph.D.
předseda předsednictva ČAZV

Zdroj: www.cmssa.cz


Hodnocení => průměr 046
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář