V Žatecké oblasti, která je největší, došlo oproti roku 2018 jako v jediné ke zvýšení sklizňové plochy o 13 hektarů na současných 3 869 hektarů, což činí nárůst 0,34 procent. V Úštěcké oblasti došlo ke snížení sklizňové plochy o 22 hektarů, což představuje úbytek 4,11 procent na konečnou plochu 513 hektarů. V Tršické oblasti byl úbytek plochy menší, a to pouze 8 hektarů, které představují 1,27 procent. Sklizňová plocha v Tršické oblasti činí 621 hektarů.

I přes mírné snížení plochy jemného aromatického chmele, kterým je Žatecký poloraný červeňák, o 2,00 procenta (87 hektarů), zujímá v rámci České republiky stále 85,19 procent s plochou 4 262 hektarů. Ke zvýšení plochy došlo zejména u hybridních odrůd, a to u odrůdy Sládek o 24 hektarů na 344 hektarů a u odrůdy Premiant o 23 hektarů na 193 hektarů. Plocha vysokoobsažné odrůdy Agnus se zvýšila o 16 hektarů na 58 hektarů. Hybridní odrůda Saaz Special byla vysázena na 7 hektarech a její plocha činí 41 hektarů.

Výsazy nových porostů chmele za Českou republiku činily 248 hektarů, což je ze součtu sklizňových ploch chmelnic ČR 4,96 procent. Oproti loňsku se jedná o snížení o 48 hektarů.

Přílohy

Sklizňové plochy chmele dle oblastí (okresů) k 20.8.2019 (PDF, 94 KB)
Sklizňové plochy dle odrůd k 20.8.2019 (PDF, 102 KB)