Největší plochu již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3 867 hektarech, kde došlo ke zvýšení o 11 hektarů, což představuje nárůst o 0,29 procent výměry chmelnic. Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 516 hektarů sklizňové plochy, kde se plocha snížila o 19 hektarů, což činí úbytek 3,55 procent. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 621 hektarech a rovněž zde došlo ke snížení plochy, a to o 8 hektarů, které zaujímají 1,27 procent plochy.

Po pěti letech zvyšování plochy chmelnic se v České republice tento trend pozastavil. Letošní vývoj ploch chmelnic byl ovlivněn kumulací více faktorů.

Největší nárůst plochy o 24 hektarů byl registrován u odrůdy Sládek na současných 344 hektarů. Plocha odrůdy Premiant se zvýšila o 23 hektarů na současných 193 hektarů a odrůda Agnus se také o 16 hektarů zvýšila na aktuálních 58 hektarů. Odrůda Saaz Special se rozšířila pouze o 7 hektarů na současnou plochu 41 hektarů. Bohužel, k největšímu snížení sklizňové plochy došlo u jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, a to o 85 hektarů. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 1,95 procent (v roce 2018 bylo 4 349 hektarů).

Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 241 hektarů, což představuje 4,82 procent ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o snížení nových výsadeb o 55 hektarů.

Přílohy

Sklizňové plochy chmelnic podle oblastí (XLS, 28 KB)
Sklizňové plochy chmelnic podle odrůd  (XLS, 32 KB)