1. zvýšení samostatného výskytu T. caries z 31,5 % na 35,4 %; samostatného výskytu T. laevis z 0 % na 4,2 %; zvýšení směsného výskytu T. caries +T. controversa z 10,6 % na 14,5 %.
2. snížení samostatných výskytů T. controversa z 57,9 % na 45,8 %.

V letech 2014 i 2015 byly v celé řadě případů zjištěny snětivosti i u zrna z porostů, jejichž osivo bylo mořeno, včetně výskytů zakrslé snětivosti pšenice v porostech založených z osiva mořeného přípravkem registrovaným proti této snětivosti. Napadení snětivostmi v případě mořeného osiva mohlo být způsobeno například nekvalitním namořením, nevhodností použitého mořidla, nižší odolností některých odrůd vůči jednotlivým původcům snětivostí, příp. průběhem počasí a klimatickými podmínkami ovlivňujícími rychlost růstu pšenice a klíčení teliospor v počátečních stadiích vývoje pšenice.

K omezení šíření a k zabránění škodlivosti snětivostí se doporučuje dodržování preventivních opatření (používání uznaného certifikovaného osiva, výběr méně náchylných odrůd, časnější výsev, setí do doporučené hloubky, zajištění čistoty sklizňové techniky, u množitelských porostů dodržování izolační vzdálenosti od ostatních porostů pšenice, nezařazování pšenice po pšenici). Dalším důležitým opatřením je kvalitní moření osiva vhodnými (účinnými) mořidly, což je velmi důležité zvláště při výskytu teliospor původce zakrslé snětivosti pšenice Tilletia controversa na daném pozemku.

Obecně se onemocnění snětivostmi v roce 2015 pohybovalo na střední úrovni (19,1 %) v porovnání s kalamitním rokem 2010, kdy se napadení pohybovalo na úrovni 41,6 %.

Pro pěstitele by měla být kvalita a zdravotní stav osiva stěžejním kritériem. S tím souvisí i znalost a technické zázemí firem, které osivo a ošetřování poskytují. Aktuální strukturu firem v České republice zabývajícími se semenářstvím lze rozdělit na dvě kategorie. První kategorii tvoří firmy, které mají minimální nebo žádné zázemí - jak technologické tak laboratorní. Zde je hlavní přidanou hodnotou pro zákazníka nízká cena. Farmáři u těchto dodavatelů a zpracovatelů neřeší skutečnost, že u technologií, které byly budovány na úpravu merkantilu nelze dosáhnout požadovaných parametrů čistoty, u technologií postavených na dopravním prostředku a s výkonem přesahujícím linky stabilní nelzemimo nízké ceny za úpravu očekávat nic jiného Následky zemědělci musí následně řešit v porostech dalšími zásahy (druhové příměsi, příměsi plevelných rostlin). Do druhé kategorie lze zahrnout společnosti s výhradně pevným zařízením a s vlastním laboratorním zázemím, které umožňuje kontrolu během výroby osiva a eventuálně i následnou certifikaci.

Otázka ošetření osiva je pro garanci kvality dalším krokem k zajištění snížení následných vstupů do porostu. Stejně jako u otázky výběru zdroje semenného materiálu je třeba řešit otázku kvality moření. V současnosti se používají mořičky typu rotostat (diskontinuální), anebo šnekové (kontinuální). Šnekové mořičky představují starší a levnější typ technologie, který neumožňuje zajistit pravidelné rozmístění mořící jíchy po povrchu obilky a zároveň rovnoměrnou distribuci na všechna zrna. Následně je vyséváno osivo s přemořenými či naopak nedomořenými obilkami. Porost je nerovnoměrný při vzcházení a nerovnoměrně odolává chorobám. Rostliny vzešlé z nenamořených zrn a případně proto napadené, jsou zdrojem infekce i pro další zdravé rostliny v porostu v době, kdy už nelze s účinností mořidla počítat. Nutno podotknout, že i registrovaná dávka některých mořidel vyžaduje zvýšení při použití kontinuálních mořiček. Plusem této technologie zůstává cena a nenáročnost. Rotostat představuje moderní technologii moření, na odváženou vsázku osiva je použito odměřené množství mořící jíchy, která je následně aplikována rovnoměrně po povrchu všech semen. Rovnoměrnost aplikace je řádově vyšší.

Řešení zdravotních parametrů osiva a jeho následného moření je jedním ze stěžejních pilířů integrované ochrany rostlin (IOR).

zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský »