Aktuální informace v českém bramborářství

Problém letos nastal také u brambor škrobárenských. Zpracovatelé byli letos schopni vyprodukovat pouze zhruba 70 % obvyklého množství škrobu uváděného na trh. Bez dotační podpory pro producenty škrobu by problém se zajištěním dodávek a splnění uzavřených smluv ještě větší.

Ceny zemědělských výrobců se nyní pohybují na úrovni 5 až 6 korun za kilogram. Ceny u drobného prodeje ze dvora a v maloobchodu se pohybují na úrovni 8-10 Kč. Přes příznivější cenu byla celková tržba z hektaru za brambory všech užitkových kategorií s ohledem na drastický pokles hektarových výnosů výrazně nižší.   

Osázené plochy dlouhodobě klesají, stejně jako soběstačnost České republiky v komoditě brambory, zemědělci upouštějí také od pěstování sadbových brambor a výnosy všech užitkových směrů (konzumních, škrobových, sadbových) jsou nestabilní a závislé na proměnlivém počasí.

Pěstitelům schází dlouhodobá vize ministerstva ohledně dalšího rozvoje sektoru. Programové prohlášení vlády hovoří o zvýšení soběstačnosti v základních komoditách mírného klimatického pásma, tedy také brambor. Ministerstvo zemědělství sice vypracovalo strategii rozvoje sektoru do roku 2030, která sice poprvé otevřeně přiznává negativní situaci v sektoru zemědělství, nicméně již jen velmi stroze se věnuje způsobům a nástrojům jak stávající stav zvrátit. Přitom právě podpora speciálních komodit má zásadním význam pro diverzifikaci příjmů zemědělců, zajištění potravinové soběstačnosti, zlepšení úrodnosti půdy (okopaniny jsou zlepšující plodinou a navíc se při jejich pěstování využívají statková hnojiva) a jelikož se jedná o plodiny náročné na pracnost, přináší jejich rozšíření také pracovní příležitost pro venkovské obyvatelstvo.

Rozhodli jsme se proto ve spolupráci s Českým bramborářským svazem vypracovat tzv. Bílou knihu pro revitalizaci pěstování brambor v České republice. Mezi základní doporučení směrem k rezortu z našeho pohledu bude patřit především aktivace tzv. marketingového fondu, který úspěšně působí v mnoha zemích Evropské unie. Poslání Marketingového fondu je především „výchova“ tuzemského spotřebitele k tomu, aby preferoval domácí potraviny. V Rakousku je například ročně na tzv. marketingový fond vynaloženo v přepočtu 1,35 miliard korun. V důsledku je pak 90 % potravin vyprodukovaných v Rakousku také v Rakousku spotřebováno. Posílil se také export kvalitních potravin, často v bio kvalitě, S místní tradiční kuchyní z domácích surovin se pracuje také v turistickém ruchu. Podobný fond funguje také v Polsku, které tak reagovalo na vstup do Evropské unie a vyhlášení ruského embarga. Dnes polští zemědělci vyváží na blízký východ, ale také například do Japonska nebo Číny.

V rámci ČR si pro brambory velmi dobře si dokážeme představit propagační akce na podporu tuzemských raných brambor doprovázené informační kampaní „jak tyto brambory poznat, jaké mají vlastnosti, jak vypadá jejich slupka“ atd. Informovaný spotřebitel totiž pozná rozdíl v obchodě, ale hlavně na talíři.

Podobně lze uchopit také nástup sezony prodeje vyzrálých brambor na uskladnění z Vysočiny, které spotřebiteli při vhodném skladování vydrží právě až do příchodu brambor raných nebo i déle.

Dále jako stěžejní vnímáme rekonstrukci závlahové soustavy v Čechách, na Moravě i Slezsku. Velká část závlahové soustavy je zastaralá, u velké části nejsou vyjasněné vlastnické vztahy. Jako problém se ukazuje také dostupnost podzemních vod pro pěstitele speciálních rostlinných komodit včetně brambor. Chceme propracovaný systém sledování odběrů tak, jak je tomu v zahraničí.

Pokud budou tyto stěžejní pilíře fungovat, je možné pěstitele brambor dále podpořit. Současná podpora pro pěstitele konzumních brambor je vítaná, ale její výše není dostatečně motivační, aby přesvědčila zemědělce pěstující pouze řepku a pšenici.

Když budeme několik let sektor podporovat cíleně, snížíme zároveň dlouhodobou závislost na dotacích, která tu nyní je. S tím souvisí například i letošní komplikace s vyplácením kompenzací za sucho, kolem kterého jsou nejasnosti, a konečná částka bude nejspíš v přepočtu na hektar zanedbatelná. Kdyby skutečně fungovaly závlahy, nemuselo k poklesu výnosů dojít.

Více informací včetně tabulek a grafů

zdroj: Agrární komora České republiky »