- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Přesná aplikace kejdy pomocí satelitu
Pomocí satelitu lze přesně aplikovat i kejdu i na specifické ploše od velikosti 50 metrů čtverečných. První pokusy probíhají na Univerzitě v Bonnu.
Nejen průmyslová hnojiva, ale také statková hnojiva lze optimálně aplikovat pomocí nejmodernější satelitní techniky, to přesně až na dílčích plochách parcel o velikosti kolem 50 m2. "V závislosti na pojezdové rychlosti to pro kejdu jde již pomocí průtokoměru a třícestného kohoutu", říká Franz Hinken, jednatel firmy Wienhoff v emslandském Bawinkelu. Podnik zemědělské techniky, který se pokusil tento záměr převést na skutečnost pomocí zařízení firmy Müller Electronic, se podílí na projektu zrovna tak jako Ústav věd užitkových rostlin a ochrany zdrojů Univerzity v Bonnu. Německá nadace životního prostředí plán podporuje částkou 160 00 EUR, neboť v budoucnu by se tak mohlo zabánit přebytkům a nedostatkům živin. "Že se musejí dávky kejdy rozdílně aplikovat na louky a pastviny a na ornou půdu, to se až dodnes při stávajícím způsobu hnojení nebralo v úvahu", si myslí Prof. Dr. Walter Kühbauch z Univerzity v Bonnu. "Cílem projektu je regulovat aplikaci kejdy v závislosti na skutečné potřebě živin na plochách, a zabránit tak lokálním přebytkům a nedostatkům živin", doplňuje Dr. Jürgen Schellberg. Pomocí mapování výnosů a vzorků půdy se nejprve přesně vypočítávají odběry živin a potřeba hnojiv. Výsledek se ukládá do paměti GIS (geoinformační systém) a zakládá se do palubního počítače traktoru. Tak lze stanovit polohu cisterny s kejdou. Výtok se potom má regulovat řídicím ventilem na cisterně, buď rotačním pístovým čerpadlem nebo přestavováním šoupátka. V současné době se v tomto směru provádějí první polní pokusy na loukách a pastvinách a na kukuřici. Zda je technika skutečně zralá pro praxi, to lze odhadnout teprve po prvním vyhodnocení.
Zdroj: UZPI