Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 26. červenec 2006
Rozpoznejte první symptomy napadení rizoktonií
Rozpoznejte první symptomy napadení rizoktonií
V posledních letech se v porostech cukrovky stále více vyskytuje houba Rhizoctonia.
Také v loňském roce způsobila kořenomorka bramborová (Rhizoctonia solani) ztráty na výnosech cukrovky. Černé bulvy v krechtech a ohniskovité až plošné vadnutí a odumírání rostlin na poli jsou typickými příznaky napadení. V tomto stadiu již houba na poli dosáhla plošného rozšíření, kterému lze čelit pouze pěstováním tolerantních odrůd.
Příznaky na cukrovce
Škody způsobené touto půdní houbou je třeba hledat nejprve na kořeni. Typické příznaky se totiž většinou vyskytují těsně pod povrchem půdy. Malé, černé hnilobné skvrny se nepozorovaně vyvíjejí. Listy jsou vzpřímené a nevykazují žádné známky napadení. Teprve když je kořen cukrovky silně poškozen, dochází za sucha k vadnutí rostlin. Na kořenu těsně při povrchu půdy lze po důkladném prozkoumání objevit první hnilobné skvrny. Právě příznaky vadnutí a první zřetelné symptomy by měly být podnětem k zjištění příčiny. Za optimálních růstových podmínek houby mohou být škody na rostlinách rychle patrné. Pokusy v Německu ukázaly, že houba za příznivých podmínek – tedy za tepla a vlhka – může necelé tři týdny po infekci způsobit totální odumírání rostlin. Zůstanou jen malé mumifikované rostliny se suchými listy hvězdicovitě rozloženými na povrchu půdy.
Jiná situace nastane, pokud se do řepného kořene dostane infikovaná půda, např. plečkováním nebo přívalovými dešti. Infekce se potom neobjeví nejprve na kořeni, nýbrž v paždí listů. Šíření infekce přes hlavu bulvy (epikotyl) vede většinou k velmi rychlému odumírání rostlin.
Možnost záměny
Existují však také jiné patogenní organismy, které vyvolávají choroby s podobnými příznaky jako napadení kořenomorkou. Z velkého počtu kandidátů na záměnu lze uvést např. strupovitost. Také napadení háďátkem zhoubným vykazuje podobné symptomy, poškozená místa jsou však bělavá, plstnatá. Při nedostatku bóru se černé skvrny vyskytují nejen v horní části bulvy, ale i po stranách.
Spolehlivě lze původce určit pouze testovacími metodami. K provedení testu v laboratoři je zapotřebí řepná bulva nebo řízky s ještě zdravým pletivem, protože houba se nachází v oblasti přechodu nemocného a zdravého pletiva. Tyto laboratorní testy jsou však časově náročné. Firma Strube-Dieckmann nabízí rychlý test na přítomnost kořenomorky, který ukáže výsledek přímo na poli. Test je založen na důkazu antigenu pomocí testovací tyčinky, na kterou se nanese rozdrcený řepný materiál nebo šťáva. Výsledek je znám během půlhodiny.
Ať již laboratorním nebo rychlým testem – všemi testovacími metodami lze napadení spolehlivě prokázat. Z hlediska prevence je však velmi důležitý průzkum půdy v předchozím roce a také další opatření, která snižují riziko infekce (zlepšení půdní struktury, prodloužení pauzy v pěstování cukrovky na pozemku).
DZZ, 2006, č. 6, s. 9 Zdroj info ÚZPI
Vytiskni tuto stránku
Hodnocení
=> průměr 082