Města mohou zabetonovávat další zelené plochy, protože je mají vyčleněné hlavně k lehkému průmyslu ve svých územních plánech. Například v polích na okraji Ostravy-Poruby už stojí průmyslové haly a další by měly vzniknout, i když jde o půdu vysoké kvality. Argumentem je práce pro stovky lidí.

Nový Jičín: Nejlepší místo pro zónu - pole

V Novém Jičíně město umožnilo, aby několik desítek hektarů bývalých městských polí na okraji města nahradila průmyslová zóna.  „V územním plánu to bylo zahrnuto už asi dvanáct let a pro průmyslovou zónu to je ta nejvhodnější plocha. Pro zemědělství to naopak úplně ideální není,“ uvedl starosta Nového Jičína Jaroslav Dvořák z ČSSD. Zdůraznil, že pro něho je na prvním místě tvorba nových pracovních míst.

UVR Ostrava: V kraji ubývá zemědělské půdy

Umístění zóny obhajuje i zastupitel za Stranu zelených Ondřej Syrovátka. „Máme na území města nějaké brownfieldy, které se částečně využily, většinou pro nákupní střediska. Vybrané území bylo skutečně jediné vhodné místo,“ uvedl Syrovátka. Dodal, že jediné negativum je, že průmyslová zóna kazí výhled na město.

Města stavějí na zelených loukách, brownfieldy tolik nelákají, přestože stát investorům nabízí zvýhodněné podmínky. Starých dolů, bývalých průmyslových objektů, statků nebo areálů škol, které čekají na rozvoj, je v Moravskoslezském kraji více než stovka. Na sanaci se připravuje například část vítkovické Dolní oblasti, kde se v minulosti vyráběl aglomerát pro vysoké pece. Od roku 1998 je prostor nevyužitý. „Je to v plánu sanací ministerstva životního prostředí, v současné době se zpracovává projekt,“ informoval ředitel pro strategii společnosti Vítkovice Jiří Michálek.

Omezit další zabírání zemědělské půdy má nedávno schválená novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. „Tato novela platí od 1. dubna a upravuje a zpřísňuje podmínky pro odnětí z půdního zemědělského fondu,“ řekl mluvčí ministerstva životního prostředí Hynek Jordán. Firmy i obce, které chtějí na orné půdě stavět, zaplatí za vyjmutí z půdního fondu poplatek ve výši kolem stovek korun za jeden metr čtvereční. Jeho výši však ovlivňuje kvalita půdy, vzdálenost od vodních toků, výskyt léčivých pramenů nebo nerostného bohatství a podobně.

Od dubna je zábor půdy dražší a obtížnější

Podle náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Daniela Havlíka z ČSSD právě tato novela výrazně zvýšila ochranu zemědělské půdy. „V případě kvalitní půdy první a druhé třídy ochrany je zábor možný jen v případě, že veřejný zájem výrazně převažuje nad ochranou zemědělské půdy,“ uvedl Havlík. Dodal, že i zákonodárci mají snahu zvýhodňovat investory, kteří směřují své investice do brownfieldů a připravených průmyslových zón. „Je snaha úbytek zemědělské půdy snižovat a je to v zájmu celé společnosti. Situace ale není nějak dramatická a nehrozí, že bychom neměli kde pěstovat plodiny,“ řekl.

Dosud největší stavbou na zelené louce v Moravskoslezském kraji i v  České republice je továrna Hyundai v Nošovicích na úpatí Beskyd, kterou silně podporovalo hejtmanství i stát formou různých úlev. Zemědělci přišli o dvě stě hektarů zemědělské půdy vysoké bonity. Přes bouřlivé protesty se začalo stavět v roce 2007. Dnes automobilka prosperuje a zaměstnává téměř 3,5 tisíce lidí.

Zdroj: Českátelevize.cz