Již v létě bylo pracovníky zemědělského výzkumu v souvislosti s absencí insekticidního moření upozorňováno na nebezpečí možného výskytu mšic a s ním spojeného výskytu viróz na řepce. Na srážky bohaté počasí na přelomu srpna a září, komplikovalo zakládání nových porostů řepky. Ty byly často vysety až tři týdny nebo i měsíc po agrotechnickém termínu. To způsobilo, že porosty byly v období vysokého rizika infekce na přelomu září a října ještě velmi mladé a tím náchylné.

Naneštěstí byl letos mimořádně příznivý rok pro vývoj a migraci hlavního přenašeče rostlinných perzistentních virů – mšici broskvoňovou (Myzus persicae). O jejím letu bylo již mnoho napsáno v souvislosti s možným přenosem virů brambor. V podzimním období však byly četné výskyty pozorovány právě v porostech mladých řepek. Odebrali jsme několik vzorků rostlin bez příznaků i s nespecifickými příznaky slabých mozaik, drobných nekróz či deformací. Společné pro ně bylo, že se na listech vyskytovaly mšice, které jsme také nechali rozborovat. Výsledek byl překvapivý. Ve všech analyzovaných vzorcích, rostlinách i mšicích, byla zjištěna přítomnost viru západní žloutenky řepy.

Tento virus přežívá v běžných druzích rostlin např. v cukrovce, rajčatech, šťovících, rozrazilech i zástupcích čeledi merlíkovitých, brukvovitých a bobovitých. Přenos probíhá perzistentně mšicí broskvoňovou a v menší míře také mšicí zelnou (Brevicoryne brassicae). Příznaky napadení virem se většinou projeví až na jaře jako různě intenzivní žluté až fialové skvrny, deformace listů připomínající posátí mšicemi, později i deformace květenství a šešulí. V extrémním případě mohou způsobit až 10% ztráty na výnose.  Způsobené škody i projevy na rostlině bývají o to větší, čím dříve k infekci dojde.

Není možné provést přímou ochranu proti virovým chorobám. Možný je pouze insekticidní zásah proti vektorům. Ze selektivních přípravků proti mšicím najdeme v registru ty s účinnou látkou pirimikarb. Ostatní registrované přípravky ze skupiny pyretroidů, jsou registrovány na jiné škůdce řepky a účinnost na mšice je jen okrajová.

Několik předešlých let nebyl v obilovinách výskyt viru žluté zakrslosti ječmene zásadním problémem. Častěji se vyskytoval virus zakrslosti pšenice, jehož vektorem je křísek polní (Psammotettix alienus). Letos ovšem přibývají potvrzené pozitivní výskyty právě prvně jmenovaného BYDV. Jeho šíření je připisováno především mšici střemchové (Rhopalosiphum padi), kyjatce osenní (Sitobion avenae) a kyjatce travní (Metopolophium dirhodum).

Příznakem, jak je dobře známo, jsou žluté proužky až červenání špiček listů. Listy se mohou zkracovat a napřimovat. Zpravidla se také méně větví kořeny a málo rostou. V extrémním případě rostliny nevymetají nebo mají sterilní kvítky a zadinové zrno. Negativní je také zvýšená náchylnost k napadení mšicemi a fytopatogenními houbami. Ztráty na výnosech mohou dosahovat 30 -100%. Podobně, jak bylo popsáno u řepky, jsou příznaky viditelnější a škody vyšší čím dříve k infekci rostliny dojde. Obecně se jako nejrizikovější období pro infekci uvádí fáze od prvního listu do začátku odnožování. Rostliny jsou nejnáchylnější ve fázi třetího listu.

Podívejme se na průběh migrace hlavního přenašeče, mšice střemchové. Na jaře byly její výskyty podprůměrné až průměrné. Na lokalitě Věrovany, ale už jarní přelet odpovídal průměrům let s vysokým rizikem šíření BYDV. Ve vlhkém srpnu došlo k namnožení tohoto druhu a podzimní přelet na většině sledovaných lokalit překonal průměry. Zajímavé je, že migrace nastala dříve, než je obvyklé. Podle pozorování, směřovaly první podzimní přelety na zimního hostitele – střemchu (Prunus padus), kde byly zaznamenány již v druhé dekádě září silné výskyty vejcorodých samiček i první nakladená vajíčka. Druhý vrchol přeletu následoval na přelomu září a října a časově i mohutností odpovídal průměrům let s vysokým rizikem šíření BYDV. Listy střemchy byly v tu dobu již obsypány dospívajícími vejcorodými samičkami a listy pomalu stárly a přestávaly být pro migrující populaci atraktivní.

 Je velmi pravděpodobné, že přelet v tuto dobu směřoval na nejčasněji seté ozimy. Na srážky bohaté počasí posunulo výsev řepky a následně také ječmene a pšenice. To je samo o sobě vhodné, jako prevence šíření viróz. Poměrně stabilní relativně teplé počasí, které panovalo do konce října i v prvních listopadových dnech však nahrává rychlému vzcházení ozimů a bohužel, i dalšímu letu mšic. V 44. týdnu sice nastal poměrně prudký pokles letové aktivity, ale k přenosu viróz může dojít i při relativně slabém zasídlení mšic v porostech. Všechny výsevy, které do konce října dosáhly fáze 3. listu, jsou vystaveny vysokému riziku přenosu viróz. Dokud nepoklesnou teploty pod 10°C budou přenašeči stále aktivní a mohou působit škody.

Také v obilovinách není možné přímé ošetření proti virózám a celá ochrana je tak soustředěna jen proti vektorům. K insekticidním zásahům je k dispozici jak moření účinnou látkou thiamethoxam, tak ošetření postřikem pyretroidy (alfa-cypermetrin, esfenvalerát, deltametrin apod.), organofosfáty (chlorpyrifos) nebo neonikotidy (imidakloprid).
Přílohy

    Nespecifické červenání listů řepky  http://www.apic-ak.cz/data_ak/14/v/RepkaCervenani.JPG 

Mírné mezižilkové žloutnutí s drobnými nekrózkami 
http://www.apic-ak.cz/data_ak/14/v/RepkaZloutnuti.JPG

    Výskyt mšice broskvoňové na řepce http://www.apic-ak.cz/data_ak/14/v/RepkaMsiceBroskvonova.JPG

    Nálet mšice střemchové na mladé osenní ozimů http://www.apic-ak.cz/data_ak/14/v/RepkaMsiceStremchova.JPG

    Rozsáhlé kolonie mšice střemchové na neošetřených výdrolech http://www.apic-ak.cz/data_ak/14/v/RepkaMsiceStremchovaKolonie.JPG

zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský »