Renata Šarjaková, 10. červenec 2006
Jak vyživovat plodinu a nikoliv plevele
Mnoho druhů plevelů reaguje na dusík a fosfor v půdě více než pěstované plodiny. To znamená, že pokud pěstitel nehospodaří s úrodností půdy správně, může skutečně vyživovat plevely a povzbuzovat jejich růst, což se projeví ve zvýšených nákladech na pěstování plodiny.
Plevele také reagují na hnojivo
 
     Plevele využívají půdu a živiny z hnojiv, ale donedávna vědci nevěděli, kolik jich skutečně využívají. Nyní výzkumný pracovník Bob Blackshaw z organizace Agriculture and Agri-Food Canada v Lethbridge v provincii Alberta může uvést určitá čísla, která vypovídají o využívání živin plevelem. V některých případech zjistil, že některé druhy plevelů skutečně využívají více dusíku a fosfátů než pšenice a řepka kanola.
     Studie organizace Agriculture and Agri-Food Canada ukázaly, že mnoho druhů plevelů reaguje více na dusík a fosfor v půdě než pěstované plodiny. To vypovídá o tom, že pokud pěstitel nehospodaří s úrodností půdy správně, může skutečně živit plevely a povzbuzovat jejich růst, což se projeví ve zvýšených nákladech na pěstování plodiny.
     Ve dvou různých skleníkových pokusech Blackshaw zkoumal růst kořenů a výhonků pšenice, kanoly a 23 běžných plevelů ve studii týkající se dusíku; a růst pšenice, kanoly a 22 druhů plevelů ve studii týkající se fosforu. Použil pět různých dávek hnojiva v každé studii, aby zhodnotil reaktivnost rostlin na hnojiva.
 
Některé plevele reagují na dusík více než plodiny

 

     Ve studii týkající se dusíku Blackshaw zjistil, že růst výhonků a kořenů u všech plevelů se zvýšil s dodaným dusíkem, ale reakce značně kolísala. Mnoho z těchto plevelů reagovalo podobně nebo více než pšenice a kanola. Patnáct z těchto plevelů mělo větší růst výhonků než pšenice a osm mělo větší biomasu kořenů. Tato reakce byla měřena šest týdnů po vzejití nebo v době kvetení nebo tvorby květních klasů. Toto je obvyklý čas k měření příjmu živin, protože většina živin plodiny je odebírána v tomto stadiu rostliny.
     Tento výzkum ukázal, že všechny plodiny a druhy plevelů získaly více než 80 % dostupného dusíku v půdách s nižším obsahem dusíku. Jak byly hladiny dusíku zvýšeny,  některé druhy plevelů ukázaly větší reakci ve výhoncích než jiné. Ve srovnání s pšenicí byly všechny z těchto plevelů ve skupině C a D reaktivnější na dusík než pšenice. Ty zahrnovaly oves hluchý a běžné širokolisté plevele jako například rdesno svlačcovité, hořčici rolní, laskavec ohnutý, bytel metlatý, svízele, křez zední a konopici polní.
     Zajímavé bylo také to, že biomasa výhonků některých plevelů a plodin směřovala k plateau při polovičních dávkách dodaného dusíku, zatímco některé druhy, primárně ve skupině D,  vzestupně produkovaly více biomasy až s nejvyššími aplikacemi hnojivového dusíku. Hořčice rolní, laskavec ohnutý a merlík bílý ukazovaly pokračující reakce, dokonce při nejvyšších dávkách hnojivového dusíku.
     Zatímco kanola byla mezi největšími využivateli dusíku, 17 z 23 druhů plevelů odebralo více dusíku než pšenice a byly pravděpodobně vážnými konkurenty pokud jde o dusík. Při pohledu na travní plevely, oves hluchý odebral více dusíku než pšenice, zatímco bér zelený, jílek Lolium persicum a ječmen hřívnatý (Hordeum jubatum) měly nižší příjem dusíku.
 
Využívání fosfátu ukazuje podobné trendy
     Blackshaw provedl obdobnou studii ve skleníku, aby zhodnotil reakce na fosfor a jeho odběr 22 druhy plevelů, pšenicí a kanolou. Tyto výsledky ukazují podobné trendy v reaktivnosti. Růst výhonků a kořenů všech plevelů se zvýšil s dodaným fosfátem, ale reakce  značně kolísaly.
     Mnoho plevelů vykazovalo ve srovnání s pšenicí podobné nebo větší reakce v růstu výhonků a kořenů. Kanola byla mezi několika druhy odebírajícími největší množství  dostupného fosfátu při všech dávkách hnojiva; laskavec ohnutý a hořčice rolní byly také velkými využivateli fosfátu. Procentický příjem pšenicí kolísal podle dávky hnojiva. Pouze čtyři druhy plevelů odebraly více fosfátu než pšenice při  nízkých dávkách fosfátu, ale 17 druhů plevelů odebíralo více fosfátu při vyšších množstvích.
     Oves hluchý a sveřep střešní (Bromus tectorum) byly velkými využivateli fosfátu. Oves hluchý zvýšil příjem fosforu o 50 % a sveřep střešní o 80 % s tím, jak byly dávky fosfátu v hnojivu zvýšeny. Na druhém konci spektra byl příjem fosfátu ježatkou, ječmenem hřívnatým a bérem zeleným relativně neovlivněn dávkou fosfátu v hnojivu.
     Tyto výsledky ukazují, že několik druhů plevelů je na vyšší množství fosfátu v půdě stejně nebo více reaktivních než plodiny, a mnoho druhů plevelů je stejně nebo více účinných než plodiny v získávání půdního fosfátu.
 
Vyhodnocování strategie
     Se zvyšujícími se cenami hnojiv se placení za výživu plevelů stává dražší. Očekává se, že ceny dusíku se zvýší až na 1,1 dolarů za kilogram, proto každý kilogram vložený do země potřebuje být zaplacen ve výnosu plodin, nikoli ve zdravějších plevelech. 
     V jiných výzkumných studiích Blackshaw zjistil, že jarní aplikace hnojiva v pásové nebo bodové injekční aplikaci zajistila výhody pro plodinu při omezení přístupu hnojiva k mnoha z plevelů.
     Při pohledu na výnos plodiny, poskytla pásová aplikace vyšší výnosy než bylo očekáváno. Jeví se, že velkou složkou výnosové reakce bylo to, že byla podpořena plodina, což zajistilo lepší příjem dusíku plodinou a zvýšenou konkurenceschopnost plodiny vůči plevelům.
     Spolu s hnojivem pásově aplikovaným na jaře je další samozřejmou strategií potlačovat plevely herbicidy co možná nejdříve. Ačkoliv Blackshawův výzkum nezkoumal dobu příjmu dusíku plevely, je toho názoru, že by se pravděpodobně podobal příjmu živin kanolou a pšenicí. To znamená, že rostliny existují bez zásob živin v semeni několik dní a pak začínají odebírat živiny z půdy. Po několika týdnech se příjem dusíku zrychlí.
     Obecně, rostlina pšenice bude mít odebráno až cca 30 % svých potřeb dusíku v prvních třech týdnech růstu (okolo stadia pěti listů/kultivátorování) a cca 90 % svých požadavků na dusík v době nasazování květních klasů.
     Tony Zatylny, manager pro herbicidní přípravky společnosti Arysta LifeScience v Calgary v Albertě konstatuje, že technický personál společnosti vidí podobné výsledky ve svých časných pokusech odstraňování plevelů u pšenice. V jejich pokusech s odrůdou Everest zaznamenali značné zvýšení výnosů u pšenice, když byly plevely odstraněny časně. Ačkoli  všechny jejich údaje ještě nejsou k dispozici, provedli podrobnější zkoumání dopadu druhého růstu a hustoty plevelů během kritických období růstu jak u pšenice, tak u plevelů. Tyto faktory mají také vliv, protože mnoho druhů plevelů neklíčí v téže době.
     Jak časně regulovat plevely, aby se jim zabránilo od odebírání rezerv dusíku, závisí na několika faktorech, jako například době vzcházení a konkurenceschopnosti plodiny. Výzkumníci intuitivně vědí, že k příjmu živin dochází brzy jak u plodiny tak u plevelů a pěstitelé ovlivní určité stadium po vzejití, když ztráty výnosu startují. Proto je časné odstraňování plevelů rozhodující.
Top Crop Manager, 32, 2006, č. 5, s. 22 – 26

Zdroj info ÚZPI


Hodnocení => průměr 100
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář