Renata Šarjaková, 7. červenec 2006
Ochrana proti slimákům a plžům
Článek se zabývá několika nejškodlivějšími druhy slimáků a plžů ve Velké Británii, jejich biologií a způsoby ochrany rostlin proti nim.

     Neúnavný žír slimáků a plzáků je tak ekonomicky škodlivý pro farmáře a zahradníky, že na hledání nových způsobů ochrany proti těmto škůdcům z kmene měkkýšů (Mollusca) jsou vynakládány miliony liber.

     Slimáci a plzáci mají ústní ústrojí radulu - jazýček, který je pokryt drobounkými zoubky, které neustále seškrabávají rostlinnou tkáň. Ačkoli to, co způsobuje škody, je žír na živé tkáni, některé druhy se živí také rozkládající se vegetací. 

     Slizové stopy, které po sobě slimáci a plzáci zanechávají, jsou sekrecí mazlavého hlenu, který umožňuje slimákům a plzákům se pohybovat po většině druhů povrchů. Slimáci se živí  po celý rok a přestávají jen v suchých obdobích, kdy čekají na vlhčí podmínky v půdě. Plzáci přezimují během zimy nahromaděni ve shlucích v otvorech a skulinách. Oba jsou aktivní ve vlhkých podmínkách a v noci.

     Ačkoli existuje bohatý výběr přípravků pro chemickou ochranu, ty byly donedávna založeny pouze na dvou aktivních látkách pro profesionální používání.

     Schválení přípravku Ferramol v minulém roce poskytuje pěstitelům alternativu, která je ve srovnání s s methiocarbem méně škodlivá pro necílové organismy, jako například střevlíky, a méně škodlivý pro volně žijící živočichy ve srovnání s metaldehydem. Aktivní látkou Ferramolu je fosforečnan železitý, který se rozkládá na železo a fosfor.

     Pro kontrolu slimáků a plzáků je vyvíjeno nebo zkoušeno množství jiných nechemických způsobů ochrany, jako například bariéry, mulče a pasti. Zatímco většina je pro pěstitele buď příliš drahá, nebo nedostatečně účinná tak, aby o nich uvažovali, cennou volbou pro kontejnerové pěstírny je mědí impregnovaný povrch půdy.

 

Druhy slimáků a plzáků

Slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum) a slimáček středomořský (Deroceras panormitanum)

Slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum) je nejběžnějším  ze všech slimáků ve Velké Británii. Pracovníkem výzkumné organizace ADAS bylo zjištěno, že slimáček středomořský (Deroceras panormitanum) je nejrozšířenějším v pěstírnách. Slimáček síťkovaný kolísá v barvě od světle šedé k světle žlutohnědé nebo k žlutohnědé s tmavším skvrněním. Sliz může být mléčně zbarven.

 

Plzák zahradní (Arion hortensis) má černou barvu se žlutou spodní plochou nohy. Vytváří žlutě zbarvený sliz. Živí se nad a pod zemí.

 

Plzák černý (Arion ater) je největší z hlavních druhů škodlivých plzáků – je dlouhý 10 cm. Má černou nebo tmavě hnědou tvarovanou pokožku s oranžovým lemem a šedou spodní stranou nohy. Vytváří bílý sliz. I přes svou velikost není tak škodlivý jako jiné druhy slimáků a plzáků.

 

Plžice (Milax species)

Plžice mají černou, hnědou nebo šedou barvu s vyčnívajícím hřebenem nebo kýlem podél zad. Vytváří bezbarvý sliz. Živí se hlavně pod zemí.

 

Hlemýžď kropenatý (Helix aspersa)

Velký druh hlemýždě s šedohnědě vzorovanou ulitou velkou až 3 cm v průměru. Je běžně rozšířen.

 

Jantarka úhledná (Oxyloma pfeifferi)

Bylo zjištěno, že tento obojživelný plzák je nejběžnějším plzákem v kontejnerových pěstírnách a je nejaktivnější během dne. Má hnědou až černá ulitu špičatého tvaru s třemi závity.

 

Symptomy

Žír slimáků a plzáků vede ke zkrácení stonků a rozežraným listům.

 

     Poškození rostlin slimáky se může vyskytnout nad i pod zemí, takže hlízy a cibule mohou být také ohroženy. Plodiny pěstované na těžkých půdách jsou obzvláště citlivé, protože tyto podmínky podporují přežívání slimáků.

 

     Stopy slizu potvrzují přítomnost slimáků a plzáků, což znehodnocuje okrasné rostliny.

 

Biologie

Slimáci a plzáci jsou hermafroditi a vytvářejí jak vajíčka, tak spermie a mohou se pářit s jakýmkoli dospělcem stejného druhu.

Slimáci kladou shluky až 50 vajíček v půdě nebo organické hmotě. Ta se mohou líhnout již za tři týdny nebo, jsou-li kladena na podzim, nemohou se vylíhnout před jarem. Každý rok existují obvykle dvě generace, ale ve vlhkých létech někdy více.

Plzáci kladou až 100 vajíček do půdy. Ta se líhnou ve dvou až třech týdnech. Dospělci mohou žít až několik let. Studie ministerstva DEFRA o škůdci pěstíren - slimáčku středomořském (Deroceras panormitanum) zjistily, že kladení vajíček začalo v březnu a může pokračovat po celé léto.

 

Metody ochrany

Biologické způsoby ochrany

     Přípravek s parazitickým háďátkem Phasmarhabditis hermaphrodita, se kterým obchoduje společnost Becker Underwood pod názvem Nemaslug, byl vyvinut pro amatérské používání. Háďátka se aplikují zavlažováním. Poté háďátka vyhledávají slimáky  a pronikají do nich prostřednictvím jejich dýchacích otvorů. Plášť (oblast za hlavou slimáka) natéká, slimák přestává přijímat potravu a hyne za 4 až 21 dní po infekci. Tato háďátka vyžadují půdní vlhkost a teplotu půdy 5 – 20 °C.

     Laboratorní testy financované ministerstvem DEFRA o používání tohoto háďátka proti slimáčku středomořskému (Deroceras panormitanum) a jantarce úhledné (Oxyloma pfeifferi) prokázaly, že byl účinný proti těmto druhům a likvidoval 80 % slimáků za čtyři týdny po ošetření a 100 % plzáků ve třech týdnech po ošetření při plných i snížených dávkách. Při pokusech v pěstírnách tak úspěšný nebyl a výzkumníci učinili závěr, že je potřeba další výzkum.

 

Kultivační způsoby ochrany

     Ve výzkumu se ukázalo, že mědí impregnovaný povrch půdy snižuje aktivitu slimáků a plzáků. Cca 90 % slimáků uhynulo, když bylo donuceno přejít na povrch Tex-R.

  •      Je třeba čistit místa ukrývání slimáků, jako například plevele a odpad.
  •      Písek a některé pevné mulčovací materiály mohou zabraňovat slimákům stěhovat se na povrch.
  •      Přirození predátoři zahrnují ježky, slepýše, střevlíky a ptáky. Střevlíci se živí slimáky a jejich vajíčky.

 

Chemické způsoby ochrany

Aktivní látka: Fosforečnan železitý

Přípravek: Ferramol Slug Killer (společnost Certis)

Opatření: Nový moluscicid ve formě pelet schválený pro použití proti slimákům a plzákům v produkci okrasných rostlin, venkovních a pod krytem. Po pozření pelet škůdce přestává přijímat potravu a hyne za tři až šest dní. Na rozdíl od případu metaldehydu není ovlivněna produkce slizu, proto je škůdce stále schopen odlézt a uhynulí slimáci nebo plzáci nemusí být  na ošetřovaných plochách často viděni.

 

Aktivní látka: Metaldehyd

Přípravky: různé

Opatření: Moluscicidní návnada schválená pro použití proti slimákům a plzákům na  poživatelné plodiny i nepoživatelné rostliny, jak venkovní tak pod krytem a okrasné trávníky v závislosti na přípravku. Je obvykle aplikován jako pelety nebo granule. Cílový škůdce nadměrně produkuje sliz v reakci na metaldehyd, který jej dehydratuje. Nejlépe je aplikovat přípravek v mírném, vlahém a vlhkém počasí, když je škůdce nejaktivnější. Je škodlivý pro ptáky a savce, ale některé přípravky obsahují repelent. Nemá se aplikovat, když hrozí déšť a nemají se zavlažovat plodiny pod krytem čtyři dny po ošetření.

 

Aktivní látka: Methiocarb

Přípravky: různé (všechny od společnosti Bayer)

Opatření: Moluscicid schválený pro použití proti slimákům na všechny nepoživatelné plodiny, jen venkovní. Jeho aktivní složkou je anticholinesteráza karbamát. Má také určité insekticidní vlastnosti.       

Horticulture Week, 2006, 9 February, s. 20 - 21

zdroj info ÚZPI


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 050
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář