Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 7. červenec 2006
Pozor na rozlišování chorob brambor
Pozor na rozlišování chorob brambor
Obě choroby lze od sebe odlišit především podle tvorby či absence mycelia a rozdílného ohraničení skvrn na listech.
Hnědou skvrnitost bramborových listů vyvolávají houby rodu Alternaria – A. solani a A. alternata. Zatím není možné tyto dva druhy od sebe na poli odlišit. V současné době v Německu probíhají pokusy na časné zjištění a četnost výskytu obou druhů. Podle dosavadních poznatků jsou však základní epidemiologické parametry u obou druhů velmi podobné.
Alternárie přežívají zimu v půdě a na listech a stoncích brambor. Na jaře jsou spory již při vzcházení rostlin přenášeny větrem do porostu. Tak dochází k velmi časné infekci. První symptomy jsou na poli patrné již dva až tři týdny po vzejití brambor. Pro tuto chorobu je tedy typický časný nástup. Po pěti až šesti týdnech lze pozorovat nárůst napadení. Pro alternárie je typický následující průběh epidemie: Po výskytu prvních symptomů v prvních červnových týdnech až do konce července lze zaznamenat jen velmi malé napadení. Po třech týdnech od vypuknutí epidemie (začátkem srpna) může být zasažen celý porost.
V praxi lze hnědou skvrnitost bramborových listů snadno zaměnit za plíseň bramborovou. Je proto důležité původce přesně určit. První příznaky napadení alternáriemi se projevují na listech jako malé, čokoládově hnědé tečky, které jsou ostře ohraničené od okolního zeleného, zdravého pletiva. Hnědé skvrnky se zvětšují a často v nich lze rozeznat typické koncentrické prstence. V okolí nekrotizovaných napadených míst je patrné žloutnutí pletiv způsobené toxiny produkovanými houbou. Příznivé podmínky pro šíření alternárií jsou teploty nad 25 °C a proměnlivé ovlhčení listů. Optimální infekční podmínky proto nastávají také v zavlažovaných porostech. U nekróz způsobených alternáriemi není zřetelný povlak mycelia. Na základě absence mycelia lze hnědou skvrnitost listů snadno odlišit od plísně bramborové. Typický bílý povlak mycelia na spodní straně listů je nezaměnitelný příznak napadení plísní bramborovou. Tato choroba se objevuje především v období s častým výskytem rosy nebo po srážkách. Přechod od zdravého pletiva listů k napadenému je plynulý. Pro výskyt plísně bramborové jsou zapotřebí tyto podmínky: teploty od 16 do 19 °C a ovlhčení listů srážkami nebo rosou.
Význam hnědé skvrnitosti bramborových listů v praxi stoupá. Příčiny spočívají mimo jiné v redukci aplikace dusíku v integrovaném pěstování brambor a v přibývání stresových podmínek pro rostliny způsobených povětrnostními vlivy.
DLZ-Agrarmag., 2006, č. 5, s. 28–32 zdroj info ÚZPI
Vytiskni tuto stránku
Hodnocení
=> průměr 094