24.7.2014 – Geneticky modifikované kukuřice se letos v České republice vypěstuje méně. Pěstuje se

na 1754 hektarech, což je o 806 hektarů méně než v loňském roce. Stejná situace je v ostatních

státech Evropské unie, kde plochy s geneticky modifikovanými rostlinami stagnují nebo klesají. V

mimoevropských zemích naopak každoročně přibývá polí s geneticky upravenými rostlinami.

Za hlavní důvody poklesu zájmu o pěstování geneticky upravených plodin považují pěstitelé

především administrativní zátěž, dodržování přísných pravidel a dražší cenu osiva. Každopádně

v České republice nadále existuje možnost výběru mezi pěstováním geneticky modifikovaných plodin

a konvenčním nebo ekologickým pěstováním. Je tedy svobodnou volbou každého pěstitele, jakou

cestou se vydá.

Čeští pěstitelé, kteří u pěstování GM kukuřice zůstali, spatřují výhody biotechnologií zejména v její

užitné jednoduchosti a spolehlivosti ochrany proti zavíječi. Porosty geneticky modifikované kukuřice

totiž vykazují stoprocentní účinnost proti tomuto škůdci. Mezi další významná pozitiva patří podle

českých pěstitelů také vyšší a kvalitnější sklizeň než při tradičním způsobu pěstování a méně časté

používání chemických prostředků.

Problematika geneticky modifikovaných organismů a jejich produktů je součástí Společné

zemědělské politiky EU a prochází nejpřísnějším schvalovacím procesem na světě. Právě proto je

v celé EU pro účely pěstování schválena pouze jedna plodina, kukuřice. Posuzují se případná rizika

pro životní prostředí, zdraví lidí a zvířat. GM kukuřice vypěstovaná v České republice se především

využívá jako krmivo pro hospodářská zvířata, nebo jako surovina pro výrobu bioethanolu či bioplynu,

ne však pro potravinářské účely.

2005 150 51

2006 1 290 82

2007 5 000 126

2008 8 380 167

2009 6 480 121

2010 4 680 82

2011 5 090 64

2012 3 050 41

2013 2 560 31

2014 1754 18

Zdroj:

Hynek Jordán

ředitel Odboru komunikace Mze