- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Osevní plochy a odhady sklizní 2014
Výsledky letošního soupisu ploch osevů potvrzují dlouhodobý trend snižování celkové výměry osevních ploch v naší republice i snižování druhové diverzity plodin. V porovnání s minulým rokem došlo k úbytku osevních ploch o 8 tisíc hektarů (-0,3 %), proti roku 2002 se jedná o pokles o výrazných 217 tisíc hektarů (-8,1 %). Produkce základních obilovin se letos očekává mírně pod úrovní loňských hodnot, zejména z důvodu poklesu odhadu sklizně pšenice ozimé a žita. „Na polích se ukazuje dobrá úroda základních obilovin, srovnatelná s pětiletým i desetiletým průměrem,“ hodnotí výsledky Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.
Přes 57 % osevní plochy českých polí zabírají obiloviny, druhou nejčastější plodinou je řepka. V letošním roce se zastavil pravidelný nárůst osevní plochy řepky, jejíž výměra klesla pod 400 tisíc hektarů. Už druhý rok po sobě vzrostla plocha, na které se pěstuje mák. Meziročně o celou třetinu na 27 tisíc hektarů. Historické maximum z roku 2008, kdy se mák pěstoval na 70 tisících hektarech, je ovšem v nedohlednu.
Historie
Druhové zastoupení základních obilovin prošlo v minulém století významnými změnami, do poloviny šedesátých let bylo mnohem vyváženější. Například v poválečném roce 1946 bylo na největší ploše pěstováno žito (33,4 % ploch obilovin), následovala pšenice celkem (26,8 %), oves (25,1 %) a ječmen celkem (13,8 %). Útlum pěstování žita za současného rozšiřování ploch pšenice je důsledkem změny stravovacích návyků (snížení spotřeby chleba, náhrada chlebové žitné mouky pšeničnou, orientace spotřebitelů na bílé pečivo), ale také projevem ekonomického chování zemědělců (pěstování pšenice patří v současné době k nejméně problémovým výrobám a pšenice je významnou exportní plodinou).
Kontakt: Ing. Jiří Hrbek, Odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ
Tel.: 274 052 331, E-mail: jiri.hrbek@czso.cz